V historii nové Číny je rok 1978 důležitým přelomem, Čína poté vstoupila do nové etapy reforem a otevírání se světu. Od ledna roku 1978 do února 1979 čínský vedoucí Deng Xiaoping, kterému bylo více než 70 let, navštívil, Barmu, Nepál, KLDR, Japonsko, Thajsko, Malajsii, Singapur a USA, symbolem toho se stalo, že Čína začala pokroky ve vztahu ke světu.

V uplynulých 30i letech, cestou účasti v různých ekonomických, kulturních a společenských organizacích, i v různých politických rozhovorech, regionálních dialozích, důležitých rozhodnutích a akcích OSN, se Čína stala důležitým členem nynějšího světového systému.

Na straně ekonomiky, spojení Číny se světem se nepřetržitě prohlubovalo. V roce 1978, čínský mezinárodní obchodní obrat činil pouze 20 miliard amerických dolarů, ale v roce 2007, čínský dovoz a vývoz činily více než 2 trilióny amerických dolarů. V roce 2001 Čína vstoupila do WTO, což se stalo novým symbolem čínského vstupu do světového ekonomického systému.

Na straně diplomatické politiky se Čína změnila ze síly bez vlivu před startem reforem a otevírání se světu na hlavní sílu nynějšího mezinárodního společenství. V otázce mezinárodního mechanismu, Čína trvá na strategii „sledovat rozvoj cestou účasti". V případě řešení důležitých mezinárodních i regionálních záležitostí, Čína nadále uplatňuje zvláštní vliv jako členská země Rady bezpečnosti OSN a velká země v asijsko-tichomořské oblasti. Od regionálních otázek ke světovým, od horkých otázek ke světovým otázkám týkajících se životního prostředí, energetických zdrojů a nemocí, Čína se toho všeho denně hluboce účastní.

Čína také se aktivně účastnila různých regionálních organizací. Čína jako jedna z iniciačních zemí šanghajské organizace spolupráce, je také aktivní účastník ve fóru ASEAN, je ještě důležitým členem mechanismu šestistranného jednání o nukleární otázce na Korejském poloostrově i mechanismu jednání o íránské nukleární otázce. Od června roku 2003 čínský předseda Chu Ťin-tchao zahájil účast na summitu G8, Čína se tak stala aktivním účastníkem jednacího systému velkých zemí.

Ekonomické styky a vzájemné politické důvěry podpořily spojení čínské kultury se světovými kulturami. V uplynulých 30i letech, kdy Čína podnikala reformy a otevírání se světu, spolu s přijetím vynikajících zahraničních kultur, čínská kultura pronikala více přes hranice. Čína už se stala druhou největší turistickou zemí, mnohem více čínských turistů odjelo do zahraničí.

Spojení se světem se ztělesňuje tímto, že Čína podniká opatření podle mezinárodních ustanovení, opatření jsou čím dál tím více vedena podle mezinárodních standardů.

Čína vyřešila mnoho obchodních otázek se mnoha zeměmi, včetně obchodu s textilem, letadly a automobily. Bývalý čínský ministr zahraničí Li Zhaoxing uvedl, že jednoduchá metoda je, že všechny podnikatelské činnosti vyřeší podle obchodních ustanovení, rovným a přísným postojem s flexibilním duchem a po diskusi otázky.

Podnikatelská činnost podle mezinárodních ustanovení, jak uvedl bývalý čínský ministr zahraničí Li Zhaoxing, představuje slib, který složila Čína při vstupu do OSN.