Ve starém Tibetu nevolníci tvořili více než 90 procent celkové populace. Nepožívali osobní svobody. Statkáři mohli své nevolníky libovolně prodávat, půjčovat atd. Zavedením demokratických reforem se z nevolníků stali pánové státu. V uplynulých padesáti letech bylo dosaženo převratných změn v tibetském hospodářství a společnosti. Tibetský HDP v r. 2007 dosáhl více než 34 miliard čínských jüanů, což vzrostlo 59tinásobně. Zprovoznění tibetsko-čchinghajské železnice umožnilo turistickému ruchu být pilířem tibetského hospodářství. Tibetští rolníci a pastevci před zavedením demokratických reforem sotva měli příjmy, v r. 2007 si už vydělali v průměru 2788 jüanů ročně a jejich příjmy zaznamenaly desetiprocentní přírůstek. Průměrný věk dožití u tibetských obyvatel dosáhl 67 let, což se zvýšilo o 31 let oproti r. 1951, kdy byl Tibet mírově osvobozen.

Zmíněné úspěchy dokázaly, že zavedením demokratických reforem byl položen pevný základ tibetského rozvoje.