Na základě hlasů surfařů a mínění odborníků Webové stránky Lid zvolily deset tzv. kulturních hvězd dlouhověkosti, mezi nimiž je spisovatel, malíř, profesor, sběratel, literární výzkumník atd. Nejstaršímu z nich je 99 let a nejmladšímu je 90 let. Všichni jsou moudří, humorní a stále pracují. Dnes vás v našem programu Pestrobarevné stáří informujeme o čtyřech z nich.

První hvězdou je Wen Huaisha, který se narodil v roce 1910 a jemuž je letos 99 let. Wen Huaisha je známý především svým studiem Ódy ze země Chu, a potom vytvořil nauku o Boji, což je město v západočínské provincii Shanxi, kde žili předchůdci čínského národa. Nauka o Boji se zabývá studiem dávné historie Číny. Obory, kterými se Wen Huaisha zabývá, jsou rozmanité, např. básně, buddhismus, lékařství, studium známého čínského románu „Sen v rudé věži", hudba, drama, kaligrafie, malířství atd.

Wen říká: "Jsem stařec, který nechce mít volno a nic nedělat. Vlastně jsem si nikdy neuvědomil, že už jsem starý. Dosáhl jsem toho tak, že jsem často s mladými lidmi. Člověk nevyhnutelně zemře, ale musí něco za sebou nechat. Abychom žili v mladí, jediným způsobem je objetí mládí."

Druhou dlouhověkou hvězdou je Ji Jianlin, který se narodil v roce 1911, v roce, kdy padla poslední čínská feudální dynastie Qing. Ji Jianlin je profesor Pekingské university, jazykovědec, akademik Čínské akademie věd, známý pedagog a činitel společenských aktivit. Řekl, že v současnosti hodně mluvíme o harmonii. O tom píše článek. Říká, že je ve vysokém věku, píše pomalu, ne ukvapeně. Mluvíme-li o harmonii, jde o harmonii v mezilidských vztazích, harmonii člověka a přírody, také harmonii uvnitř naší duše. Chceme-li dosáhnout osobní harmonie, musíme mít dvě podmínky, tj. svědomí a schopnost. Svědomí je základ a schopnost je záruční prostředek. Obě strany jsou nepostradatelné.

Třetí hvězdou dlouhověkosti je paní Yang Jiang, narozená také v roce 1911. Je to známá spisovatelka, překladatelka a dramatička. Před nedávnem vydala knihu s názvem „Jsme tři." V této knize autorka vzpomíná na svou rodinu, kterou tvořila ona, její manžel a dcera. Manžel a dcera už zemřeli. Zůstala jen ona sama. Její manžel byl známý učenec a dcera byla universitní profesorka. V krize Yang Jiang popsala různé okamžiky ze života své rodiny, její radosti a strasti, napsala tyto věci lehkým a uvolněným perem.V rodině hrála autorka vždy roli matky, nikoliv učenkyně, prozaičky. Jako obyčejná žena, která prožila velké zármutky, se pak pomalu uklidnila a vzpomíná na rodinné štěstí.

Poslední osobnost, o které budeme mluvit v našem programu, je Ding Cong, který se narodil v roce 1916. Od třicátých let minulého století začal uveřejňovat karikatury a v uplynulých více než sedmdesáti letech Ding vytvořil velké množství karikaturních děl pro známé spisovatele Lu Xin, Mao Dun, Lao She a jiné. Ding Cong je velmi zdatný. Kdybychom se ho zeptali na metodu zachování zdraví, odpověděl by: „Jím maso, nejsem vegetarián, nemám rád zeleninu a ovoce. Můj pas měří přes 145 centimetrů, ale neodmítám tučné maso, i funkční jídla. Většina starých lidí nejí mastné věci či jídla, která obsahují víc cholesterolu, ale Ding Cong není v jídlech vybíravý. Jeho důvěrný přítel se ho ptal, jestli užívá léky pro zachování mládí, na což Ding Cong vždy s úsměvem odpověděl, že pije Wahana, což je pití pro podporu chuti u dětí. Takovou legrací pak dospěl k tomu, že ho přátelé začali oslovovat Wahana.

Ding Cong hrál v minulosti stolní tenis, ale při hře málokdy vyhrál, což však nesnížilo jeho nadšení k tomuto sportu. Řekl, že nejdůležitější věc pro nás amatéry je účast, účast je vše, neptejte se na výsledky. Toto je stanovisko známého karikaturisty ke sportu.

Vážení posluchači, představili jsme vám čtyři osobnosti, které se zařadily mezi deset kulturních hvězd dlouhověkosti. Děkuji vám za poslech. Končíme náš dnešní program, na slyšenou příští středu.