Li Lanqing měl rád řezání razítek. Kvůli plnému zaměstnání se ale touto zálibou moc nezabýval. Až v důchodových letech, když bylo mu 71 let, se k tomuto koníčku znovu vrátil. Vrhl se do tohoto umění tak pozorně, že za krátkých pět let vyřezal přes čtyři sta kusů razítek. Toto umění přinášelo Li Lanqing nekonečnou radost a přitom mu umožňovalo hlubší poznání života. Na přednášce informoval posluchače o důvodu studia řezání razítek, průběhu studia, praxi, svých zkušenostech atd. V roce 2001 vedl Li Lanqing čínskou delegaci do Moskvy, kde Čína úspěšně získala právo uspořádat letní olympiádu v Pekingu. Při oslavě úspěchu Li nevyhnutelně zavolal: „Ať žije vlast?", „Ať žije lid?" U příležitosti 55. výročí založení ČLR Li pečlivě vyřezal dvě razítka s uvedenými větami. Ředitel shnghaiského nakladatelství výtvarného umění ocenil další dvě jeho razítka pro Teng Xiaopinga, první razítko zní: „Razítko Teng Xiaopinga, hlavního projektanta reforem a otevírání se světu," druhé razítko zní: „Razítko Teng Xiaopinga, náčelníka týlového oddělení pro vědu a technologie." Uvedl, že tato dvě razítka vyjadřují přání razítkových řezbářů a každého Číňana, a také znamenají neobyčejný „průlom" v tomto starobylém umění" tím, že v minulosti bylo řezání razítek omezeno na přípravu užitečných razítek pro učence a umělce. Li Lanqing těmito dvěma razítky otevřel nové pole tohoto umění.

20. dubna 2005 se radostná zpráva dostala na Universitu Zhejiang, která leží u krásného jezera Xihu v malebném turistickém městě Hangzhou ve východní Číně. Toho dne přišel Li Lanqing na přednášku ve škole. Li nepřišel do školy jako stálý člen politbyra ÚV strany a vicepremiér, ale jako „občan milující pedagogii" a „milovník hudby." Jeho přednáška byla nazvaná „Hudba, umění a život."

Li tak začal svou přednášku otázkou: „Víte, kdo sestavil první čínskou houslovou sonátu ?Těžké kroky na cestě?? Napsal ji Li Siguang, kterého oslavujeme jako otce geologie v Číně. Víte, že známý vědec Qian Xuesen, který je v Číně nazýván zasloužilým vědcem pro výrobu čínské nukleární a vodíkové pumy a dále otcem kosmonautiky, napsal kdysi knihu o vědě a hudebním umění? Tato kniha nese název ?Vědecké umění a umělecká věda?. Víte, jaký koníček má Yuan Longping, největší čínský odborník na křížení rýže? I když vypadá jako rolník, výborně hraje na housle a kdysi i vystupoval na jevišti. Velký vědec Albert Einstein byl také houslistou. Max Planck, který vytvořil kvantovou teorii, byl i pianistou. Einstein a Planck vystoupili společně. To svědčí o tom, jaký význam má umělecké vzdělání pro všestranný rozvoj člověka!"

Jeho přednášku mnohokrát přerušil nadšený potlesk.

Kromě přednášek na vysokých školách můžeme zobecnit jeho důchodový život těmito slovy: tělesné cvičení, cvičení mozku, čtení knih a psaní. Když mluví o výhodách tělesného cvičení a cvičení mozku, Li Lanqing používá toto pořekadlo: „Člověk sám nemá trápení, jeho rodina nemá starost a nemusí pečovat o nemocného, šetříme tím zdravotní výdaje a to přispívá celé společnosti." Kromě míčových her, plavání a řezání razítek má Li Lanqing velký zájem o čtení a psaní. Když psal „Hovor o hudbě pomocí pera," četl mnoho velkých děl o světových a čínských hudebnících. Někdy si jel půjčit knihy do pekingské knihovny nebo si tam prohlížel literaturu. Kromě dvou vydaných knih můžeme ještě číst v mnoha mediích jeho pamětní článek o lidovém hudebníku Xian Xinghaiovi pod titulem „Silný tón doby, otřesené melodie a populární hudba".