Čínská akademie věd věnuje po mnoho let velkou pozornost získání spolupracovních partnerů na světě a rozvoji mezinárodní spolupráce. Např. na konci loňského roku byly oficiálně dány do provozu dvě čínské družice, které patří k prvnímu plánu rozsáhlé kosmonautické spolupráce mezi Čínou a EU, pod názvem „Plán dvou družic." Pan Liu Bo, zástupce vedoucího odboru pro výzkum a rozvoj špičkové techniky při Čínské akademii věd, o tom informuje:

„Tyto družice nyní příznivě provozují. Ze získaných údajů bylo zjištěno mnoho prvých nálezů. Na základě toho zveřejnili čínští a evropští vědci přes 70 statí."

„Plán dvou družic" iniciovali vědci zmíněné akademie. Sleduje cíl sondovat vesmírné prostředí kolem Země pomocí dvou družic, jež pracují nad nad rovníkem a pólem. Na čínský plán aktivně odpověděl Evropský úřad kosmonautiky a podepsal dohodu s čínským Státním úřadem kosmonautiky. Podle dohody dvě čínské družice koordinují činnost s čtyřmi evropskými družicemi, takže se uskutečnilo 6bodové stereoskopické pozorování kolem Země, což je poprvé v historii lidstva. Získaných údajů z družic požívají obě strany.

Vedoucí odboru pro mezinárodní spolupráci při akademii Guo Huadong konstatoval, že jako státní vědecko-výzkumná instituce by akademie měla neustále zvyšovat svou výzkumnou úroveň a rozšiřovat oblasti vědeckého výzkumu, proto je nutné prohlubovat spolupráci se zahraničím. Uvádí:

„Čínská akademie věd je největší státní akademie svého druhu v rozvojových zemích. Při dosahování světové vědecké úrovně se musí učit od vědecko-výzkumných institucí jiných zemí a rozvíjet výměnu."

V současnosti akademie podepsala dohody o dlouhodobé stabilní kooperaci s výzkumnými institucemi a vysokými školami více než 40 států a přes 600 dohod o výměně mezi příslušnými ústavy.

Max Planckova společnost představuje největší vědecko-výzkumnou instituci v Německu a požívá ve vědeckých kruzích světa vysoké autority. Čínská akademie věd s ní udržuje více než 30letou spolupráci. Díky jejich spolupráci, každý rok asi 200 čínských vědeckých pracovníků pracuje v různých pobočkách společnosti a řada německých vědců zase přichází za výzkumem do Číny. Spolupráce se týká astrofyziky, astronomie, kosmonautiky, nukleární fyziky, molekulární biologie, cytobiologie a dalších oborů.

Akademie založila ve spolupráci se zahraničními ústavy přes sto společných výzkumných institucí. K ním patří také Čínsko-francouzská spojená laboratoř informace, automatizace a aplikační matematiky, která se přímo nachází v Čínské akademii věd. Jedná se o první laboratoř základního výzkumu na státní úrovni, která funguje jako výzkumná platforma pro vědce obou zemí.

Slečna Veronique Prinet zde pracuje už 7 let. Říká:

„Podle mě je Čína živá a rychle rozvíjející, a to zejména po stránce vědy a techniky. Ústav automatiky při Čínské akademii věd je dobrá výzkumná instituce, kde je velký prostor pro můj rozvoje."