Program východního partnerství, který iniciativně předložilo Polsko a Švédsko a který byl schválen v loňském červnu na letním summitu Evropské unie, je součástí Evropské politiky sousedství. Evropská komise loňského 3. března oficiálně prezentovala návrh podoby Východního partnerství, který byl potom schválen v letošním březnu na jarním summitu unie. Podle návrhu se unie chystá rozvíjet volný obchod se svými východními partnery, upevňovat s nimi energetickou spolupráci a poskytovat jim finanční pomoc. Partnerské země budou podporovány při prohlubování regionální spolupráce, včetně stavby Jižního koridoru, který má zajistit energetickou bezpečnost unie.

Dramatické je ale to, že na pražský summit východního partnerství bude chybět britský ministerský předseda Gordon Brown, francouzský prezident Nocolas Sarkozy a španělský premiér José Luis Zapatero. Absence představitelů unijních velmocí vede k tvrzení, že s plánem východního partnerstvím unie nezachází seriózně. A z jiného hlediska jde o diplomatické vítězství Ruska.

Analytici se domnívají, že summit se bude konat bez rušné atmosféry, jakou Unie očekává. Vedou k tomu zřejmě faktory z ruské strany. Unie stále zdůrazňuje, že cílem východního partnerství je podpořit hospodářský rozvoj a stabilitu v sousedních zemích unie a nejedná se o přijetí těchto zemí do unie. Rusko však o tom tvrzení pochybuje. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov otevřeně odsoudil unii za to, že její východní partnerství se zaměří na zvětšení sféry vlivu a že ruská strana bude zachovávat bdělost.

Rusko dosud trpí nepříjemným pocitem z toho, že v r. 2004 bylo provedeno rozšíření EU a NATO na východ. Ukrajina, Moldavsko, Bělorusko, Gruzie a Ázerbájdžán jsou podle Moskvy poslední strategická zábrana mezi Ruskem a Evropskou unií. Moskva už nesmí ztratit vliv a kontrolu těchto šesti postsovětských republik, jinak to bude ohrožovat klíčové zájmy Ruska. NATO slíbí, že definitivně přijme Ukrajinu a Gruzii, které mají s Ruskem nejvíce sporů. Bez ohledu na protesty ruské strany se NATO zase pustí do vojenských manévrů na gruzínském území. Pražský summit východního partnerství unie se koná na zmíněném pozadí a to zřejmě mrzí ruskou stranu.

Moskva se cítí neklidně i v energetické otázce. Evropská unie po dlouhou dobu netroufala Moskvu rozzlobit kvůli dodávkách plynu z Ruska. Právě proto se unie snaží zavést program východního partnerství, aby se pomocí Ukrajiny, Ázerbájdžánu a dalších producentů energie postupně dostala ze závislosti na ruském plynu. V této souvislosti se uskuteční v pátek summit unie se středoasijskými zeměmi, který se má zabývat stavbou Jižního koridoru, tedy plynovodu Nabucco. To je v rozporu se strategickými zájmy Ruska, proto její sousedé musí jednat rozvážně.