Podle údajů, které včera uveřejnil polský státní statistický úřad, se v této zemi od letošního ledna do dubna meziročně snížil průmyslový produkt o 10.1%. Z toho se v dubnu snížil o 12.4%. Předtím různé středo- a východoevropské státy včetně Česka, Maďarska, Slovenska a Rumunska také uveřejnily ekonomickou situaci v prvním čtvrtletí letošního roku. Ekonomická stagnace ve zmíněných státech vytvořila rekord v uplynulých 10 letech.

V současné době východoevropská ekonomika upadla do hlubokého úpadku. Všechny státy stojí tváří v tvář nejobtížnější situaci od 90. let minulého století. Různé kruhy obyvatelstva věnují pozornost tomu, zda se taková situace dále zhorší, nebo dojde k obnově. Analytici se domnívají, že teď je globální ekonomická situace ještě naplněna velkou neurčitostí. Předtím, než vnější prostředí uskuteční stabilitu a obnoví se víra ve finanční trh, východoevropská ekonomika jen obtížně změní trend úpadku. Před rokem 2010 má malou možnost všestranného rozkvětu.

Nejdříve se ekonomika různých středo- a východoevropských států vážně opírala o západoevropský spotřebitelský trh. Podle údajů statistického úřadu EU se v prvním čtvrtletí letošního roku ekonomika v eurozóně snížila na 2.5%. Z toho se ekonomika největšího ekonomického celku – Německa - snížila na 3.8%. Za takové situace malý domácí trh a omezené spotřební schopnosti nemůžou podporovat stabilní ekonomický růst středo- a východoevropských států. Mezinárodní měnový fond se také vyslovil v tom smyslu, že obnova ekonomik v této oblasti potřebuje dlouhodobý proces. Pokud by západoevropská a americká ekonomika realizovaly všestranný růst, tak by mohly stimulovat obnovu ekonomiky ve středo- a východoevropské oblasti.

Za druhé letos česká, polská a maďarská měny stále devalvovaly. Nestabilita směnného kurzu vážně udeřila na víru v trh a zintenzívnila ekonomické obtíže těchto států. Sice Maďarsko, Lotyšsko a Rumunsko získaly finanční pomoc od Mezinárodního měnového fondu a EU, ale pro tyto státy s obrovským finančním deficitem tyto peněžní příspěvky nemohly vyřešit problematické otázky. Odborníci předpokládají, že stimulace východoevropského ekonomického růstu potřebuje alespoň 400 miliard eur. Ale Rada EU 18. května schválila rozšíření finančního podporujícího rozsahu z 25 miliard eur na 50 miliard eur, což je daleko nižší než 400 miliard eur. Současně čistá finanční podpora nemohla vyřešit základní otázky trvalého rozvoje středo- a východoevropské ekonomiky.

Za třetí Česko, Polsko, Maďarsko atd. na konci loňského roku a začátkem letošního roku vypracovaly plán na vyrovnání se s finanční krizí. Ale v důsledku obrovského deficitu a nedostatku peněžních příspěvků nezajistily očekávaný efekt. Kromě toho některá konkrétní opatření se až do dneška ještě nerealizovala. Odborníci předpokládají, že v budoucích několika měsících ekonomický stimulační plán a uvolněná měnová politika různých států postupně hrají role v oblasti zabrzdění hospodářského úpadku.