V lednu roku 2015 ve Zlatém sále Musikvereinu ve Vídni malíř z čínské národnosti menšiny Tibeťanů krásnou hudbou zakončil velkou výstavu maleb Jaro na náhorní plošině, která představila půvab tibetských maleb. Tento malíř je členem 12. ČLPPS (Čínského lidového poradního politického shromáždění), malíř Panchena �? Nimazeren (Ni-ma-ce-žen). Na tomto koncertu a výstavě čínských maleb se svým malířským štětcem snažil popularizovat kulturu čínských národnostních menšin ve světě.

Letos už je mu 71 let. Nimazeren se narodil v chudé rodině rolníků v okresu Jiantang (Ťien-tchang) v západočínské provincii Sichuan (S´-čchuan). Náhorní plošina a sníh mu daly zvláštní talent na malování. Ve věku čtrnácti let ho jeho učitel ho doporučil na Sichuanskou malířskou akademii. Poprvé opustil zasněžené hory a vydal se na cestu malování.

„Malování jsem měl rád od dětství, v tibetské kultuře je mnoho případů, kdy tvorba odráží svět Buddhy. Možná právě proto jsem citlivý na malování, proto mě můj učitel doporučil na Sichuanskou malířskou akademii. Děkuji za tuto příležitost.

Nimazeren se domnívá, že kultury 56 národů daly vzniknou skvělé čínské kultuře. Jako tibetský malíř je přesvědčen, že tisíciletá historie a kultura dali vyniknout tibetskému národu s bohatou kulturou. Domnívá se, že musí usilovně studovat kulturu svého národa, aby ji dobře popularizoval.

„Často říkám, že rozvoj je nejlepší ochrana. Ochrana národnostních kultur prostřednictvím zákonů není dostatečná. Rozvoj kultury mého národa podle potřeb doby obohatí základy čínské kultury, proto jsem přesvědčen, že to je velmi důležité."

Díla představitele nové školy tibetské malby Nimazerena nemají jenom náboženskou tématiku, velebí také krásnou historii integrace Tibeťanů s ostatními čínskými národy. Odráží zajímavý život tibetských obyvatel a představuje skutečný Tibet světu.

�?�?Základem je mu tradiční umění thangka, dále jsou jeho malby propojeny s tradičními čínskými postupy, moderními západními malovacími postupy a prvky ostatních národů. O jeho nových dílech se říká, že jde o "novou Thangku" nebo novou tibetskou malbu. V roce 1986 Nimazeren získal titul Malíř Panchena, nejvyšší ocenění tibetských malířů. Setkání s 10. pančenlámou upevnilo jeho rozhodnutí představit světu kulturu jeho národa.

„10. pančenláma mi řekl jednu větu, která od základu ovlivnila můj život: Pokud je jeden národ zaostalý, není to vážné, vážné je, pokud nemá svou kulturu. Domnívám se, že má pravdu: Národ žije ve své kultuře. Pokud ztratí kulturu, přestává existovat symbol tohoto národa. Proto je důležité aktivně popularizovat a rozvíjet kulturu svého národa, to je také povinností lidí z kulturních kruhů."

Po získání titulu Malíř Panchena Nimazeren nepřestal pracovat. Usilovně představuje zvláštní tibetskou kulturu, historii a náboženství prostřednictvím malování, společného jazyku lidstva. V roce 1998 Nimazeren poprvé jel se svými díly do zahraničí. Letěl do USA. Uvedl, že tehdejší letenka do USA pro něho byla velmi drahá, navíc neumí anglicky, ale letěl do USA sám, aby americkým obyvatelům představil svá díla a aby návštěvníci prostřednictvím jeho maleb poznali skutečnou tibetskou společnost.

�?�?„Z jejich potlesků a objetí cítím jejich oblibu východní kultury. Američtí diváci si uvědomili, že ve skutečnosti čínská vláda nelikviduje tibetskou kulturu. Představil jsem jim novou tibetskou kulturu. Z mých děl viděli, že v Číně probíhá reálný rozvoj kultur národnostních menšin."

Díla Nimazerena se představila již ve více než deseti zemích včetně USA, Británie, Indie a Japonska a oblíbili si je lidé z různých míst. Nimazeren chce ve světě popularizovat více umělců národnostních menšin. V očích Nimazerena v mnoha ekonomicky zaostalých oblastech národnostních menšin kultura není zaostalá.

Kvůli omezením ekonomické síly mnoho kulturních děl národnostních menšin nelze představit světu. Jako ředitel Sdružení pro podporu maleb čínských národnostních menšin tomu věnoval mnoho úsilí. Uvedl, že v situaci, kdy nemá dostatek stabilních prostředků, je to velmi těžké. Sám tedy popularizuje díla mladých malířů ve světě. Nejdřív popularizuje tyto mladé malíře v Pekingu, poté s nimi vyjíždí do světa.

„Jediná moje metoda je to, že mnoho malířů, přátel a soukromých podnikatelů sponzoruje tyto mladé malíře. Uspořádali jsme osm ceremoniálů předávání Ceny sta květin Sdružení pro podporu maleb národnostních menšin. V uplynulých více než dvaceti letech jsme v Pekingu mnohokrát popularizovali tyto mladé malíře, abychom jim poskytli příležitost představit národnostní kulturu.

Nimazeren si plně uvědomuje, že svět chce poznat Čínu, zároveň pocítil, že je těžké pomoci kulturám čínských národnostních menšin vstoupit do mezinárodní většinové společnosti prostřednictvím výstav připravených umělci. Jako člen ČLPPS (Čínského lidového poradního politického shromáždění) mnohokrát apeloval na vládu, aby připravila platformu, poskytla více pomoci a pomohla umělcům národnostních menšin představit svá díla v prvotřídních místech jako je muzeem Louvre nebo Britské muzeum.

Bruno