Mléko je pro člověka důležitým zdrojem bílkovin a vápníku. Ve srovnání s Evropou není doba popularizace mléka v Číně tak dlouhá. A když Číňané více dbají na živiny, mléko se postupně stává nezbytným na jídelním stole obyčejných čínských rodin. Vývoj čínského mlékárenství můžeme vidět ve sklenici mléka.
V roce 1949 bylo v Číně pouze 120 tisíc dojnic a dojivost byla pouze 192 tisíc tun ročně. Výnos mléka v roce 2021 byl 37 milionů tun.Přísnější regulační požadavky na bezpečnost potravin přispívají k transformaci a zlepšení čínského mléčného průmyslu. Velké pastviny, které jsou obhospodařovány moderními metodami, zajišťují lepší kvalitu mléka a stabilitu nabídky. Proto se velké pastviny s několika desítkami tisíc dojnic stávají zásadní pro mlékárenské společnosti.
Například na moderní chytré pastvině v čínské autonomní oblasti Vnitřní Mongolsko, která patří do kvalitního mléčného pásu na 40. stupni severní šířky, má každá dojnice od narození svá data. Doba krmení, fyzická aktivita a frekvence dýchání jsou zaznamenány na ušní známce dojnice. Současná technologie dokonce dokáže odhadnout budoucí produkci mléka. Vyvážená strava pro dojnice je dobře připravena.
Mléčný dodavatelský řetězec byl v minulosti „pastva-továrna-prodej“. A dnes je do dodavatelského řetězce zahrnuto i místo původu krmiva a továrna na krmivo. Na pastvině byly také zavedeny chytré dojící stroje, automatické krmení a systém pro čištění exkrementů.
Spotřebitelé přitom kladou vyšší nároky na čerstvost a chuť mléčných výrobků. Trh s nízkoteplotním mlékem se rozšiřuje. Mléko při nízkých teplotách se vyrábí ze syrového mléka, které si lépe zachovává výživnou chuť mléka. Skladování takového mléka však trvá pouze 7 až 15 dní.
Čínské pastviny se nacházejí hlavně ve Vnitřním Mongolsku, Xinjiangu, Qinghai a Tibetu. Vzdálenost mezi těmito hlavními pastvinami a městy spotřeby je velmi velká. Proto je přeprava studeným řetězcem velmi důležitá. Průzkum trhu ukazuje, že nízkoteplotní mléko v současnosti zaujímá v Číně pouze 20 procent mléčných výrobků. Tento druh mléka má velký potenciál.
U čínských spotřebitelů jsou navíc velmi oblíbené dovážené mléčné výrobky z Německa, Polska a dalších zemí. V říjnu 2020 přijel z Malaševic do čínského města Wuhan vlak čínsko-evropské železnice s 1100 tunami polských mléčných výrobků. Byl to první zvláštní vlak čínsko-evropské železnice s mléčnými výrobky. Jízda trvala 15 dní.
Díky neustálému zlepšování mezinárodní přepravy chladírenských řetězců se na čínský trh dostává stále více nízkoteplotního mléka. Mléčné výrobky měly loni na 4. Čínském mezinárodním dovozním veletrhu svůj vlastní pavilon. Mnoho čínských společností podepsalo smlouvy o nákupu se společnostmi ze zemí jejich původu. Byl vytvořen celý systém, který zahrnuje místo původu, dodavatelský řetězec a prodej. Mléko z Nového Zélandu zvládne cestu z pastviny na čínský stůl za 72 hodin.
Dnes stále více čínských spotřebitelů miluje sýr. Kromě sýrových tyčinek a tvarohového pečiva se sýr dokonce kombinuje s tradičními čínskými koláči, jako jsou měsíční koláče se sýrovou náplní. Hodnota čínského sýrařského průmyslu dosáhla v roce 2020 1,2 miliardy eur, což představuje nárůst o 22,7 procenta oproti loňskému roku.