Autor: Azhar Azam pracuje v soukromé organizaci jako tržní a obchodní analytik a píše o geopolitických otázkách a regionálních konfliktech. Článek odráží názory autora, a ne nutně názory CGTN.

Na letošní 11. prosinec připadlo 21. výročí vstupu Číny do Světové obchodní organizace (WTO). Když Čína nebyla členem WTO, její vývoz podléhal diskriminačnímu zacházení ze zámořských trhů. Její vývozní podniky čelily antidumpingovým opatřením. Po 15 letech vyjednávání vstoupila Čína do WTO.

Před vstupem do WTO Čína rychle přecházela k tržnímu hospodářství. Podle studie Mezinárodního měnového fondu (MMF) Čína v letech 1979-1994 zaznamenala průměrnou míru reálného hospodářského růstu více než 9 procent ročně a v některých letech i přes 13 procent.

MMF uznal, že trvalé zvyšování produktivity (zvýšená efektivita pracovníků) začalo od roku 1978.

Washington podpořil kandidaturu Pekingu na členství ve WTO a naléhal na Kongres, aby schválil Stálé normální obchodní vztahy (PNTR) s Čínou, které poté schválil každý rok od roku 1980 s cílem „zvolit“ hospodářský růst země.

Ambiciózní čínské reformy, otevření její ekonomiky a inovace zvýšily produktivitu a životní úroveň všech Číňanů. Proto se Peking připojil k WTO a stal se jedním z předních světových obchodních národů.

Členství Pekingu ve WTO a status PNTR umožnily USA a dalším zahraničním společnostem vyrábět zboží v Číně a vyvážet ho zpět a do světa. Studie Národního úřadu pro ekonomický výzkum z roku 2017 zjistila, že v letech 2000-2006 snížil vstup Číny do WTO v USA ceny zboží vyráběného v Číně odhadem o 7,6 procenta. V roce 2014 to domácímu výrobnímu sektoru ušetřilo zhruba 340 miliard dolarů.

Podle dvou analýz z let 2017 a 2019 přinesl rozvoj Číny v roce 2015 USA až 216 miliard dolarů neboli 1,2 procenta amerického HDP, a také celkem 2,6 milionu pracovních míst s čínským dovozem, což v letech 2000-2007 posunulo kupní sílu každé domácnosti v USA o 1.500 dolarů.

Jiná studie z let 1980-2016 popsala USA jako větší příjemce členství ve Všeobecné dohodě o clech a obchodu (GATT-WTO), pokud jde o růst výrobní produkce a vývozu ve srovnání s Čínou. Poté, co Čína vstoupila do WTO, si výroba v USA udržela dynamiku růstu až do velké recese v roce 2007 a od té doby si udržuje rekordní úrovně.

Americký zemědělský sektor měl větší přístup na 1,4 miliardový trh Číny a mezi lety 2000-2017 zvedl vývoz zemědělských produktů z USA do Číny o 700 procent, uvádí ministerstvo zemědělství USA. V roce 2021 zaznamenal zemědělský export USA strmý nárůst o 25 procent na zhruba 33 miliard dolarů, což podpořilo miliony pracovních míst na farmách.

Americké společnosti mají také silnou výkonnost v Číně. V průzkumu Čínsko-americké obchodní rady z roku 2021 uvedlo 95 procent respondentů, že jejich operace v Číně jsou ziskové a doufají, že posílí inovace a konkurenceschopnost v zemi a na celém světě. Většina společností očekávala, že jejich tržby v budoucnu porostou.

Někteří bývalí a současní američtí představitelé obviňují Čínu z porušování jejích závazků vůči WTO a využívání mezer v pravidlech WTO. Ve skutečnosti USA prokázaly nerespektování této organizace. Poté, co administrativa Donalda Trumpa uvalila represivní cla na čínské zboží v rozporu s pravidly WTO, americký prezident Joe Biden nadále porušuje protokol tím, že tato cla ponechává nedotčená.

Dotace a daňové úlevy podle amerického zákona na snížení inflace ohrožují mezinárodní řád založený na pravidlech a podkopávají zájmy zemí považovaných za blízké Americe. Evropská unie se domnívá, že daňové úlevy jsou v rozporu s pravidly WTO a znevýhodňují jejich podniky proti americkým konkurentům. Německo varovalo před obchodní válkou s USA kvůli jejich „obrovsky protekcionistické“ politice.

Během posledních dvou desetiletí Čína splnila své závazky týkající se přistoupení k WTO. Peking snížil do roku 2021 celkovou celní sazbu z 15,3 procenta v roce 2001 na 7,4 procenta a otevřel 120 pododvětví odvětví služeb, což je více než závazných 9,8 procenta, respektive 100. Čína se zavázala pokročit v liberalizaci obchodu a investic a přijmout opatření na rozvoj tržní ekonomiky.

Nejnovější výzkum zaznamenal, že čínský export zažívá růst díky domácím reformám, které zvýšily produktivitu a vstup do WTO zvýšil efektivitu. Analýza „čínského šoku“ dospěla k závěru: ačkoli některé regiony USA ztratily na počátku roku 2000 pracovní místa ve výrobě v důsledku obchodu s Čínou, tento trend skončil a je „pravděpodobné“, že Čína přispěje k nárůstu amerického sektoru služeb nebo může dokonce zvýšit celkovou zaměstnanost v USA.

Ve své zprávě z roku 2004 americký obchodní zástupce uznal, že čínské předpisy byly „v podstatě“ v souladu s jejími závazky vůči WTO; nejnovější zpráva tvrdí, že Peking nepřijal pravidla WTO. To je překroucení pravdy. Peking buduje tržně orientované podnikatelské prostředí.

Dozrávání Číny ve „světovou továrnu“ posílilo globální ekonomickou dominantní pozici USA ve světě tím, že hraje ústřední roli v dodavatelských řetězcích země, přináší stovky dolarů americkým investorům, posílá nejvíce studentů a vytváří miliony pracovních míst v USA. Ve srovnání s tím Washington nadále bagatelizuje roli WTO a prosazuje protekcionismus nad svými spojenci, čímž by je mohl donutit chránit své vlastní ekonomické zájmy.

Jia