Autor: Bradley Blankenship je americký novinář, politický analytik a reportér na volné noze působící v Praze. Článek odráží názory autora, a ne nutně názory CGTN.

Huawei Technologies Co., jedna z předních čínských technologických společností, je důležitým symbolem pro čínský národ. Nicméně je také jedním z prvních technologických gigantů z této asijské velmoci, kterého zasáhla americká exportní omezení.

Až donedávna podléhaly prodeje produktů nebo služeb od amerických podniků této společnosti přísnému schvalování americké vlády. Už tehdy žádosti o nové licence vázly v pomalé byrokracii. Ale nyní, podle zprávy agentury Reuters, která cituje úředníky obeznámené s touto záležitostí, administrativa amerického prezidenta Josepha Bidena zcela zastavila vydávání těchto souhlasů – a to představuje totální stržení masky USA ohledně jejich záměrů pro Čínu.

Současná obchodní válka vedená USA proti Číně, která začala za bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa, byla založena na předstírání, že Peking zavádí takzvané „nekalé obchodní praktiky“. Obvinění sahala od krádeže duševního vlastnictví až po manipulaci s měnou a preferenční zacházení se státními podniky.

Ve skutečnosti Čína po desetiletí prohlubovala svůj závazek k reformám a otevírání se, zejména od vstupu do Světové obchodní organizace (WTO) před více než dvěma desetiletími. Přesto USA běžně nedodržují své závazky zaváděním jednostranných sankcí a nespravedlivých cel vůči Číně, což vedlo k rozhodnutím WTO ve sporech ve prospěch Pekingu. 

Obchodní protekcionismus USA prochází oběma jejich hlavními politickými stranami, což jen zhoršilo napětí s jejich hlavními obchodními partnery a spojenci.

USA rovněž vznesly obvinění z „porušování lidských práv“ a dokonce „genocidy“ v Ujgurské autonomní oblasti Xinjiang. USA použily tuto moralistickou přetvářku, aby se pokusily ochromit přední světový průmysl solárních panelů a polysilikonů v Číně tím, že ho sankcionovaly kvůli obavám z „nucené práce“.

Spojené státy se zjevně chtějí prosadit na tomto trhu, aby podpořily domácí pracovní místa a získaly politické body pro svou stále více nespokojenou veřejnost. Předstírání, kterým se pokoušely přimět své spojence, aby se připojili, bylo tak směšné, že Washington pro tuto chvíli tento problém do značné míry odložil.

Nejnovější zákazy týkající se společnosti Huawei a pokusy USA poškodit postavení Číny v mezinárodní polovodičové doméně takové záminky nemají. V tomto debaklu nejsou ve hře žádná hesla jako „nekalé obchodní praktiky“ nebo „lidská práva“. Je to ekonomické nepřátelství bez jakýchkoliv dřívějších zástěrek, což je důvod, proč to znamená závažnou eskalaci probíhajícího nepřátelství mezi oběma stranami. Dá se to nazvat, jak to již mnozí jiní nazvali, „high-tech válkou“ proti Číně.

Nyní, když se upustilo od takové lehkomyslnosti a odvolávání se na moralismus, jde o to, zda USA a jejich spojenci dokážou vytvořit alianci v této otázce, která by mohla rozdrtit čínský high-tech průmysl.

Ale to je složitá otázka, protože nejde jen o země, které se přiklánějí k loajalitě k USA, ale obchodní jednání s řadou složitých sil, jako je politika, zákony trhu a zájmy jednotlivých společností.

V tomto ohledu má Čína obrovskou výhodu. Vzhledem k postupné a složité mobilizaci ze strany USA a jejich nejpevnějších spojenců to dává Číně čas na nezávislý výzkum a vývoj. To zase sníží důvěru v to, že cílů Washingtonu lze dosáhnout, vzhledem k již zaznamenanému tlaku a skutečnosti, že společnosti jako Huawei dosahují významného pokroku ve vývoji technologie nanočipů. A pokud jde o trh, nejvýznamnější poptávka, která historicky vedla k pokroku, je v Číně.

Přesto to nebude snadné. Čínské výrobní kapacity jsou o několik generací pozadu za ostatními trhy, ale bylo dosaženo pokroku. A se zvýšeným nadšením ze strany Pekingu nepotrvá dlouho a Čína se znovu začlení do globálního dodavatelského řetězce čipů. Nakonec to tedy odhalí cíle Washingtonu takové, jaké jsou: touhu udržet ostatní národy v podřízenosti. To poškodí globální důvěryhodnost Washingtonu a vnese strach i mezi jeho nejbližší spojence.

YW