Pohled na významný uzel čínského finančnictví Šanghaj, kam směřuje ohromná část zahraničních investic. Photo:VCG
Často zdůrazňujeme, že podle některých je nejdůležitější složkou globální geopolitické soutěže, kdo k sobě přiláká nejvíce světových investic, přičemž přímé zahraniční investice (FDI) do Číny po 3 roky v řadě prudce rostou. To je pozoruhodné zejména vzhledem ke skutečnosti, že tento ukazatel právě v uvedených letech skoro všude spíše klesal, což je dost pochopitelné vzhledem k řádící pandemii Covid a s ní spojenému rozvratu trhů a k následnému globálnímu ekonomickému konfliktu nabalenému na Ukrajinskou krizi. Avšak Čína se vzhledem k odolnosti své ekonomiky, která rostla, i když jiné významné ekonomiky upadly do epidemické recese, stala jedním z hlavních bezpečných útočišť kapitálu.
A tak je tomu i teď v době, kdy např. míra ziskovosti podniků v EU kvůli energetické krizi v důsledku sankcí na ruské energie poklesla o asi 1,5 procenta, což je samozřejmě spojeno s poklesem investic, kdy do takových ekonomik nechce investovat ani vlastní kapitál, takže v největší evropské ekonomice v Německu 40% nárůst cen energií podle odhadů letos přinese pokles investic o 25 miliard €, tj. 27 miliard dolarů. A logicky do ekonomik, v nichž probíhá post-pandemické ekonomické oživení, globální investoři vkládají své investice rádi, jako jsou země ze sdružení RCEP, ASEAN, účastníci iniciativy BRI a samozřejmě Čína. V té v současnosti prudce roste gigantický spotřebitelský trh, její výrobní sektor se nepotýká s takovými problémy s energiemi a surovinami jako většina Západních zemí, Covidová opatření kvůli zlepšené situaci se rozvolnila a celkové tržní prostředí se vylepšuje do stavu jak vystřiženého z učebnic tržní ekonomiky. Ti zahraniční investoři, kteří do Číny už investovali, se přitom těší ze svých dlouhodobých zisků a z dobré perspektivy jejich pokračování.
FDI do Číny roku 2022 dosáhly 189,13 miliardy $, tj. nárůst v dolarovém vyjádření o 8 procent, kdy vzhledem k posilování dolaru byl v paritě kupní síly nárůst pochopitelně ještě vyšší. Roku 2021 obnášely FDI 137,48 miliardy $ a i v roce vrcholu pandemie 2020 to bylo 144,37 miliardy.
Ovšem v různých oborech to vypadalo odlišně. Třeba FDI do oboru zpracovatelského průmyslu ve výši 323,7 miliardy yuanů, představuje meziroční nárůst o 46,1 procenta a obnáší 26,3 procentní podíl na všech FDI, takže tento podíl oproti roku 2021 narostl o 7,8 procenta.
FDI do špičkových technologií měly podíl 28,3 procenta, tj. 36,1 procenta celku, tedy nárůst o 7,1 procenta proti roku 2021.
Velké projekty, tj. s podílem přes 100 milionů $ FDI, obnášely 653,47 miliardy yuanů, tj. nárůst 15,3 procenta. Do takových projektů proudilo 53 procent Čínou využívaného zahraničního kapitálu a dlouhodobost těchto projektů je spolehlivým stabilizátorem trvalého přítoku zahraničních investic.
Takový růst FDI samozřejmě ukazuje, jaká je důvěra zahraničních investorů v trvalý růst a stabilitu čínského trhu, jakou se nedaří podlomit ani pokusy o vytěsňování Číny z některých dodavatelských řetězců, např. čipů, nebo válečnými hrátkami v Jihočínském moři či kolem Tchaj-wanu či „předpověďmi“ pentagonských generálů, že válka o Tchaj-wan bude napřesrok, nejspíš adresovanými více než komukoliv jinému – investorům, které by ve Washingtonu rádi od investic do Číny odradili.
Ale stabilní růst čínské ekonomiky odolnější vůči událostem rozvracejícím trhy a dodavatelské řetězce, než je ve světě obvyklé, spolu s prudce se vylepšujícím tržním prostředím budovaným tak nějak ve stylu ordoliberalismu, jaký k údivu ohromeného světa přivodil německý hospodářský zázrak po II. světové válce, dělají své a reálný kapitál zajímají více skutečné investiční příležitosti než mediální a politický informační šum.
A Čína svůj trh otvírá a uvolňuje na něm regulace. Podniky zapojené do zahraničních obchodů už podle čínského Zákona o zahraničním obchodu nepotřebují žádné registrace. A jelikož Číně jde hlavně o tzv. vysoce kvalitní rozvoj postavený na nárůstu produktivity vzniklé v důsledku inovací, rozběhla Čína iniciativu k nalákání co nejvíce zahraničních investorů ochotných v zemi investovat do výzkumu a vývoje a do projektů přeshraniční spolupráce na výzkumu a vývoji.
Stejně, jako se nedaří snahy o ohrazování Číny v obchodu a mezinárodní spolupráci, protože příležitosti obchodovat s Čínou jsou prostě příliš lákavé, tak těžko někdo nadnárodní společnosti odradí od přezírání vysoce výnosných investičních příležitostí v Číně, kdy řada Západních společností je s čínským trhem přímo existenčně propojená. Např. evropský letecký gigant Airbus dodal loni do Číny 112 letadel včetně 96 jedno-uličkových A320 a 16 A350, což znamená 17 procent celkového odbytu této společnosti, kdy v Číně má Airbus i nemalou část výrobního řetězce těchto letadel. Společnost spolu s dalšími spolupracujícími podniky přitom pracuje na zvýšení rozsahu umístění průmyslového řetězce do Číny včetně nákupů, výroby součástí, provádění instalací a montáží, konečného sestavení, dodávek, podpůrných činností leteckého provozu a spolupráce na poskytování leteckých služeb.
K vrcholně rostoucím zahraničním investorům do Číny patří Jižní Korea, loni byl jejích nárůst FDI do Číny o 64,2 procenta, Německo mělo nárůst o 52,9 procenta a Británie o 40,7 procenta, kdy u té by to možná mohlo někoho překvapit, vzhledem k politice britské vlády, která se ráda zapojuje do washingtonských projektů ohrazování. Ale ani americký ani britský kapitál se k tomu moc nepřidávají.
A třeba němečtí investoři, když jim investiční příležitosti doma ubývají, jak bylo zmíněno výše, tak se na čínské investice o to více těší. Např. proslulý německý výrobce Bosch před pár týdny oznámil plány vybudovat ve východočínské provincii Jiangsu v Suzhou továrnu na součásti vozidel na nové energie a technologie autonomního řízení, hlavně pro čínské automobilky. Chce do toho v nejbližší době nalít miliardu $ investic.
A německý Schneider Electric, který na čínském trhu operuje a investuje sem už 36 let, má dále ohromnou důvěru v čínský trh, který je pro něj druhým největším trhem a pro vývoj jeho nových technologií představuje Čína jeho čtvrtou největší základnu výzkumu a vývoje na světě.
A zatímco v rozvinutých ekonomikách jsou v současnosti investiční příležitosti problematické, jak jsme ilustrovali na EU a Německu, tak v Číně rostou a tržní prostředí se zlepšuje. Zde zavedené zahraniční firmy si to pochvalují a další tím lákají.
A samozřejmě zahraniční kapitál lákají i čínští činitelé. Čínský vicepremiér Liu He, který se právě zúčastnil výročního zasedání Světového ekonomického fóra v Davosu, tam ujišťoval o odhodlání Číny posilovat své otvírání napříč obory a zapojovat se do mnohostranné spolupráce.
Říkal tam: „V Číně jsou zahraniční investice vítány a dveře se do Číny budou jen ještě více otevírat.“
Karel Pavlíček, zvláštní korespondent CMG v Praze