Autor: Alfred de Zayas je bývalý vysoký právník Úřadu vysokého komisaře pro lidská práva a bývalý nezávislý expert OSN na mezinárodní pořádek. Článek odráží názory autora, a ne nutně názory CGTN.

V Paláci národů v Ženevě začalo 27. února 52. zasedání Rady OSN pro lidská práva (UNHRC) vystoupeními zástupců na vysoké úrovni s obvyklými moralizujícími prohlášeními, slovními přísliby ohledně lidských práv a planým „obviňováním a zahanbováním“, ale také s konstruktivními a pragmatickými návrhy, jako jsou návrhy formulované čínským ministrem zahraničí Qin Gangem (Čchin Kang), které byly dobře přijaty v komunitách nevládních organizací.

Čínský ministr zahraničí Qin Gang promluvil k Radě prostřednictvím videoodkazu a představil čínskou vizi lidských práv, objasnil čínské návrhy globálního vládnutí a rozvedl, jak by mezinárodní solidarita mohla posílit lidskou důstojnost ve světě a prosadit uplatňování všech lidských práv, včetně práva na rozvoj.

Qin Gang připomenul priority Charty OSN a Rady a řekl: „Obhajujeme společné hodnoty lidstva, jmenovitě mír, rozvoj, spravedlnost, demokracii a svobodu, a provádíme skutečný multilateralismus.“ Zaměřil se na rozmanitost a řekl, že země se od sebe liší svou historií, kulturním dědictvím, ekonomickými podmínkami a potřebami lidí. Podle ústavy UNESCO neexistuje žádný univerzální model.

Qinovo prohlášení je v souladu s rezolucí Valného shromáždění č. 60/1 z 24. října 2005, která uvádí: „Demokracie je univerzální hodnota založená na svobodně vyjádřené vůli lidí určovat svůj vlastní politický, ekonomický, sociální a kulturní systém a na jejich plném zapojení do všech aspektů jejich života... Zatímco demokracie sdílejí společné rysy, neexistuje jediný model demokracie... nepatří k žádné zemi ani regionu.“

Mnoho konfliktů v dnešním světě odráží neschopnost některých zemí přijmout „nutnost náležitého respektu k suverenitě a právu na sebeurčení“. Je tedy nejen legitimní, ale nezbytné, aby každá země, včetně Číny, podporovala svou cestu rozvoje lidských práv, aniž by vnucovala svůj model ostatním.

„Žádná země nemá pravomoc být konečným arbitrem v oblasti lidských práv,“ jak tvrdí některé země, které si myslí, že mají monopol na pravdu. Navíc „Lidská práva nelze použít jako záminku k zasahování do vnitřních záležitostí jiných zemí a k omezování jejich rozvoje“, což je problém, jehož jsme byli svědky v některých státech při podpoře nedemokratické změny režimu prostřednictvím barevných revolucí.

Qin Gang odmítl šíření nezákonných jednostranných donucovacích opatření, které již bylo odsouzeno v rezoluci Valného shromáždění č. 77/214 z 15. prosince 2022 a v rezoluci Rady pro lidská práva č. 49/6 z 31. března 2022. Je znepokojivé, že některé země, které se zavázaly k dodržování lidských práv, hlasovaly proti těmto usnesením, i když ví, že sankce zabíjejí.

Qin Gang dále odmítl rostoucí politizaci a využívání Rady pro lidská práva jako zbraně: „Některé síly se skrytou agendou neustále propagují problémy související s čínskými Xinjiangem (Sin-ťiang) a Xizangem (Si-cang) ve snaze pošpinit Čínu a potlačit její rozvoj... Vítáme všechny spravedlivě smýšlející lidi z celého světa k návštěvě Číny, aby cestovali na více míst a viděli více věcí, aby zjistili, co se skutečně děje na místě.“

Qin Gang připomenul, že lidská práva jsou nedělitelná a že občanským, kulturním, ekonomickým, politickým a sociálním právům by měla být věnována stejná pozornost a měla by být prosazována holistickým způsobem. Stejně jako se všechny lidské bytosti rodí rovné, jsou všechny země rovnocennými členy mezinárodního společenství.

Qin Gang vyzval všechny státy, aby se zavázaly k mezinárodní spravedlnosti, protože pokrok v uplatňování všech lidských práv vyžaduje solidaritu, nikoli rozdělení. Cíle a principy Charty OSN by měly být dodržovány všemi a spolupráce by měla být prováděna na základě rovnosti a vzájemného respektu.

Qin Gang připomenul, že lidstvo čelí vážným výzvám v důsledku dopadů pandemie, globální ekonomické recese, potravinové a energetické krize, přerušení průmyslových řetězců a změny klimatu.

Pokud jde o rozhodnutí čínského souseda Japonska vypouštět jaderně kontaminovanou vodu z Fukušimy do oceánu, Qin Gang naléhal na Tokio, aby se touto otázkou zabývalo otevřeným, transparentním, vědeckým a bezpečným způsobem.

Podle mého názoru mohl Qin Gang řešit další ekologický problém, dopad teroristického útoku na plynovody Nord Stream na mořské prostředí Baltského moře, vzhledem k důležitosti mezistátních podmořských plynovodů a nutnosti zajistit jejich bezpečnost. Tato otázka byla projednávána v Radě bezpečnosti OSN 21. února a profesor Jeffrey Sachs z Kolumbijské univerzity podpořil závěry investigativního novináře Seymoura Hershe. Platí Mezinárodní úmluva o potlačování teroristických bombových útoků z roku 1997 a záležitost by měl prošetřit Úřad OSN pro drogy a kriminalitu ve Vídni.

Čína spolu s dalšími zeměmi, jako je Indie, Indonésie, Jižní Afrika, Mexiko a Brazílie, by měly vyzvat Valné shromáždění k nestrannému, otevřenému a mezinárodnímu vyšetřování bombového teroristického útoku. Rada pro lidská práva a její zvláštní zpravodaj pro terorismus by měli požadovat transparentnost a odpovědnost. Doufejme, že čínská delegace v Ženevě využije 52. zasedání Rady k řešení těchto otázek mezinárodního zájmu a rozvede čínský poziční dokument a dvanáctibodové návrhy pro mír na Ukrajině.

V zájmu pokroku ve věci míru a lidských práv se musí všechny strany v dobré víře snažit o dosažení konsenzu a posílení spolupráce. Bohužel, UNHRC se stala spíše arénou konfrontace než spolupráce a její rezoluce vyvolávají dojem, že jsou ve službách západní geopolitické agendy spíše, než že prosazují zájmy „globální většiny“.

Jia