Foto 1: Svátek čistoty a jasu/ chinadaily

Tradiční čínský lunární kalendář rozděluje rok na 24 slunečních období. Jas a svit (čínsky: Qingming / Čching-ming), je 5. sluneční období, které letos začíná 5. dubna a končí 19. dubna. 

Jas a svit je jediné ze všech 24 slunečních období, jehož první den je také tradiční čínský svátek - Svátek čistoty a jasu neboli Svátek zametání hrobů.

Slova „jas“ a „svit“ popisují počasí v tomto období. Teploty začnou stoupat a přibývá dešťů, proto je to rozhodující jarní období pro orbu a setí.

Zde je 8 věcí, které možná nevíte o solárním období Jas a svit.

Foto 2: Bílé a žluté chryzantémy jsou v Číně obvykle prezentovány jako pocta mrtvým. / Xinhua (Sin-chua)

Uctívání předků

Jas a svit je období, kdy Číňané ctí přírodu a předky čínského národa. Uctívání přírody a předků lze vysledovat do starověku a v moderní společnosti má stále velký význam.

Čištění hrobek a vzdávání úcty mrtvým obětinami jsou dvě důležité činnosti pro připomenutí si zesnulých příbuzných. Plevel kolem hrobky je odstraněn a je přihrnuta čerstvá půda, aby bylo vidět, jak se rodina o předky stará.

Na hroby je umístěno oblíbené jídlo zesnulých s vínem a hůlkami spolu s papírovými penězi. Všechny tyto oběti jsou spáleny v naději, že zesnulému nebudou v posmrtném životě chybět jídlo a peníze.

Foto 3 / Xinhua

Vrbové větve

Legenda praví, že Jas a svit je jedním ze tří období během roku, kdy se duchové nejvíce přibližují světu živých lidí. Buddhisté věří, že vrbové větve zaženou nevítané a zlé duchy. Proto jsou vrbové větve známé také jako „dřevo zastrašující duchy“.

Zvyky naznačují i lidová přísloví. Jedno přísloví říká, že pokud mladá dáma nenosí vrbovou větev v období Jasu a svitu, brzy zestárne. Jiné říká: „Pokud někdo nenosí vrbu, stane se po smrti a reinkarnaci žlutým psem. “

Foto 4: Žena si užívá květy pivoňky během Pivoňkového kulturního festivalu v Luoyangu (Luo-jang) v provincii Henan (Che-nan) ve střední Číně, 1. dubna 2016. / Xinhua 

Jarní výlety

Nejen, že je to období uctívání památky zesnulých, je to také čas, kdy lidé vycházejí ven a kochají se přírodou.

Jak se stromy zelenají, květiny rozkvétají a slunce jasně svítí, vše se vrací k životu. Je vhodný čas ocenit krásu přírody. Tento zvyk lze vysledovat až do Období jar a podzimů (770-476 př. n. l.) a Období válčících států (475-221 př. n. l.).

Jarní procházky venku přináší radost do života a podporují zdravé tělo i mysl.

Foto 5 / Xinhua 

Pouštění draků

Pouštění draků je oblíbenou činností mnoha Číňanů během Svátku zametání hrobů. Draci se pouštějí nejen přes den, ale i večer. Na draka nebo na šňůru, na které se pouští, se přivazují lampiony. A když se draci vznášejí na obloze, lucerny vypadají v noci jako třpytivé hvězdy. To, co dělá pouštění draků během tohoto dne zvláštním, je to, že lidé přestřihnou provázek, když je drak na obloze, aby mohl volně letět. Říká se, že to přináší štěstí a že se tím dají zahnat nemoci.

Foto 6

Svátek studené kuchyně

Svátek studené kuchyně nebo Svátek Hanshi (Chan-š') je tradiční čínský svátek slavený jeden den před Svátkem zametání hrobů. V ten den je tabu rozdělávání ohně a konzumují se pouze studená jídla.

Legenda praví, že princ Chong'er (Čchung-er) ze státu Jin (Ťin) během Období jar a podzimů přečkal mnoho útrap, když byl vyhoštěn ze svého domovského státu. Jednou, aby pomohl princi, který byl sužován hladem, Jie Zhitui (Ťie Č'-tchuej) odřízl maso ze svého stehna a nabídl ho princi k jídlu.

Když se Chong'er stal vévodou Wenem (Wen) ze státu Jin, neodměnil ho, ale upálil Jie a jeho matku. Později vévoda Wen, plný výčitek svědomí, nařídil, že používání ohně na výročí Jieovy smrti je zakázáno a všechno jídlo se musí konzumovat studené.

Foto 7: Studenti hrají hru Cuju (Cchu-ťü) v Zibo (C'-po) v provincii Shandong (Šan-tung), 2. dubna 2014. / Xinhua

Cuju

Cuju (Cchu-ťü) je zajímavá hra, která se hraje v tomto období. Ju (Ťü) je míč vyrobený z kůže. Legenda říká, že ho vymyslel Žlutý císař pro výcvik válečníků. Později bylo Cuju používáno lidmi pro zahřátí těla, když nemohli jíst teplé jídlo během Svátku studené kuchyně.

Foto 8 / Xinhua

Jíst vejce

V mnoha částech Číny je konzumace vajec během Svátku zametání hrobů stejně důležitá jako konzumace měsíčních koláčů na Svátek středu podzimu. Čínská lidová víra říká, že konzumace vajec na Svátek zametání hrobů přinese dobré zdraví po celý rok. V Číně tento zvyk přetrval tisíce let.

V dávných dobách ženy, které chtěly mít po svatbě děti, často barvily vařená vejce různými barvami a dávaly je do řeky a lidé žijící na dolním toku řeky vejce sbírali a jedli. Říkalo se, že čím více vajec se sní, tím větší je šance, že žena otěhotní. Dnes lidé věří, že konzumace vajec na Svátek zametání hrobů přinese úspěch.

Foto 9: Zaměstnanci obchodu s občerstvením vyrábí Qingtuan (Čching-tchuan) ve městě Lin'an (Lin-an) v provincii Zhejiang (Če-ťiang), 30. března 2014./ Xinhua

Pojídání Qingtuan

V oblastech na dolním toku řeky Jang-c'-ťiang jsou zelené kuličky Qingtuan (Čching-tchuan) velmi oblíbené občerstvení na Svátek zametání hrobů. Qingtuan je druh kulatého zeleného zákusku. Zelené barvivo se získává vymačkáním šťávy z trávy, která se smíchá s moukou. Těsto se plní náplní z černých fazolí a kuličky se vaří v páře. Pěkné a jemné Qingtuan mají zvláštní jemnou chuť. Qingtuan jsou také obětovány předkům na Svátek zametání hrobů.

(Yawen)