Třetí zasedání 14. všečínského shromáždění lidových zástupců se koná ve Velkém sále lidu v Pekingu, hlavním městě Číny.

Pracovní zpráva, předložená národnímu zákonodárnému sboru k projednání, vyjádřila ochotu Číny spolupracovat se členy mezinárodního společenství na podpoře rovného a spořádaného multipolárního světa a univerzálně prospěšné a inkluzivní ekonomické globalizaci.

Zůstaneme pevní v prosazování vzájemně prospěšné strategie otevírání se, budeme se stavět proti hegemonismu a mocenské politice, proti unilateralismu a protekcionismu ve všech formách a podporovat mezinárodní férovost a spravedlnost, uvádí se ve zprávě.

Zpráva indikuje, že Čína přijala aktivnější fiskální politiku a bude i nadále uplatňovat přiměřeně akomodativní měnovou politiku. Poprvé v moderní historii Číny KS Číny stanovila poměr deficitu k HDP na 4 procenta. To znamená nárůst o jeden procentní bod oproti loňskému roku. Zpráva také naznačuje, že fiskální výdaje budou hrát výrazně silnější roli při podpoře hospodářského růstu a že efektivita při využívání fiskálních výdajů by měla být letos vyšší.

Co řekl prezident Si Ťin-pching

Prezident Si, který zastupuje Ťiang-su, zdůraznil potřebu, aby tato provincie, jedna z čínských ekonomicky významných, vedla integraci vědecko-technologických a průmyslových inovací, prohlubování reforem a otevírání se na vysoké úrovni a úsilí o společnou prosperitu národa.

Prezident Si řekl svým kolegům, poslancům z provincie, že ekonomické tahouny země se musí ujmout vedení, protože Čína se snaží dosáhnout svých cílů stanovených ve 14. pětiletém plánu (2021-25). Hovořil poté, co se šest poslanců podělilo o své postřehy k otázkám urychlení zelené a nízkouhlíkové transformace a pokroku v průmyslových a technologických inovacích. Prezident Si vysvětlil, že sci-tech a průmyslové inovace tvoří základní cestu pro rozvoj nových kvalitních výrobních sil – vyznačujících se špičkovou technologií, vysokou účinností, vysokou kvalitou a jsou v souladu s novou filozofií rozvoje země.

Proto prezident zdůraznil potřebu pokročit ve vzdělávání, vědě a rozvoji talentů v tandemu, tj. simultánně jak za účelem dosažení dalších technologických průlomů, tak jejich přeměny na konkrétní, hmatatelné a měřitelné výrobní síly.

Slova a rada, které by si měli vzít k srdci i čeští politici a poradci, protože podpora průmyslových inovací ve výsledku by měla ukotvit národ a úsilí v reálné ekonomice a vyvažovat modernizaci tradičních průmyslových odvětví s kultivací strategických rozvíjejících se sektorů a budoucích průmyslových odvětví. Role podniků jako klíčových hnacích sil inovací musí přitom být posílena, aby bylo zajištěno spojení mezi inovacemi a průmyslem.

Připomínám skutečnost, že HDP Jiangsu vzrostl v roce 2024 meziročně o 5,8 procenta na 13,7 bilionu jüanů (1,89 bilionu dolarů), což podle provinční vlády znamená největší nárůst HDP v Číně v loňském roce. Proto se nabízí, jak doporučil prezident Si, aby provincie se ujala vedení při prohlubování reforem a otevírání se světu formou spolupráce a pokračovala v odstraňování překážek a posilování dynamiky.

Za zmínku také stojí výzva prezidenta Si, aby Jiangsu hrálo proaktivní roli v hlavních národních strategiích, včetně integrovaného rozvoje delty řeky Jang-c'-ťiang a rozvoje ekonomického pásu řeky Jang-c'-ťiang, a aby provincie posílila svůj přístup ke koordinovanému rozvoji v regionu Peking-Tianjin-Hebei a v oblasti Guangdong-Hong Kong-Macao Greater Bay Area.

Integrace regionu do vysoce kvalitní výstavby Pásu a stezky zaručí, že zemědělská půda regionu neklesne pod červenou čáru, zajistí potravinovou bezpečnost a lépe ochrání životní prostředí.

Co premiér Li Čchiang

Pracovní zpráva, kterou premiér v úterý představil delegátům Všečínského shromáždění lidových zástupců, se z velké části čte jako plán reakce na krizi. Zpráva popisuje ekonomické problémy země neobvykle jasnými slovy. Navrhované recepty mimo jiné mají za cíl povzbudit Číňany konzumovat více.

Když premiér vystoupil před téměř 3 000 delegáty Všečínského shromáždění lidových zástupců, netrvalo mu příliš dlouho, aby pojmenoval klíčové body čínské ekonomické malátnosti: Základy pro udržitelné hospodářské oživení nejsou dostatečně silné a efektivní poptávka, zejména spotřeba, je slabá, řekl. Kromě toho je vyvíjen tlak na mzdy a trh práce. Některé společnosti se také potýkají s udržením výroby a místní vlády se potýkají s fiskálními problémy. Jinými slovy: Čínská ekonomika trpí strukturálními problémy.

Zmiňuji se o strukturálních problémech, protože svět opět obrátil svoji pozornost k Pekingu poté, co Čína ve středu oznámila svůj cílový růst ekonomiky kolem 5 % v roce 2025. V globálním měřítku by tempo růstu kolem 5 % zařadilo Čínu mezi nejrychleji rostoucí velké ekonomiky světa. To znamená, že se předpokládá stabilní a dynamický hospodářský růst Číny v roce 2025 bez ohledu na globální nejistotu, který by se rovnal ročnímu výkonu středně velké země. Jinými slovy: čínský hrubý domácí produkt (HDP) je na cestě k růstu a v pozici klíčového motoru globálního růstu. Tím přispěje více než 30 procenty ke globální expanzi. To je dobrá zpráva – nejen pro Čínu, ale i pro celý svět v době otevírání dluhových kohoutků v EU a NATO, bezdůvodného vyzbrojování a iluze, že jednou vyrobené zbraně se nebudou používat.

Rozvoj založený na inovacích

Čínská vláda se zavázala podpořit technologickou soběstačnost, urychlit velké vědecké projekty a vybudovat prostředí pro inovace.

Podniky jako Xiaomi již dávno pochopily důležitost inovací a špičkového vývoje. Při projevu na chodbě před zahájením zasedání Lidového kongresu Lei Jun, zakladatel a generální ředitel společnosti Xiaomi a také zástupce na kongresu uvedl, že hlavní úspěchy Xiaomi jsou výsledkem podpory a inovační strategie. Lei poznamenal, že Xiaomi si udrželo svou pozici mezi třemi největšími světovými výrobci smartphonů po 18 po sobě jdoucích čtvrtletích, a uvedl, že to také odráží rostoucí celosvětové uznání čínských technologických produktů.

Důležité je vědět, že Čína se zavazuje rozšířit otevírání se na vyšší úrovni, stabilizovat zahraniční obchod a investice a podporovat prvotřídní podnikatelské prostředí.

Čína zreformuje výzkumné ústavy, posílí spolupráci mezi průmyslem a akademickou obcí, poskytne podnikům větší roli v inovacích a vytvoří špičkovou zásobu talentů na podporu mladých vědců, uvádí zpráva.

Podle informace Čínské národní jaderné korporace Čína se chystá do roku 2050 představit komerční verzi fúzní technologie, která umožní výrobu elektřiny bez nebezpečných emisí. Vědci se domnívají, že fúzní technologie lze použít k vytvoření téměř nekonečného zdroje elektřiny. Jedná se o velký krok směrem k tak zvané zelené energii. Výzvou zůstává dosáhnutí udržitelnosti procesu.

Představy čínských úřadů předpokládají strategie rozvoje jaderné energetiky a přípravu demonstrační fáze této technologie do roku 2045. Předpokládá se, že do pěti let, bude možné touto metodou vyrábět elektřinu pro komerční účely. Kromě toho má Čína v úmyslu spustit největší počet jaderných reaktorů na světě. Nyní je země před Francií a Spojenými státy.

Další zajímavou inovaci představuje technologie tzv. umělého Slunce. Vývojem technologie se zabývá nejen Čína, ale i například Francie a Rusko. V únoru 2025 dokázali francouzští specialisté překonat úspěchy svých kolegů, pokud jde o délku reakce. Více se čtenář dočte v článku Hi-Tech Mail s názvem WEST, nebo při srovnání s pracemi ruských vědců v oblasti fúzních reaktorů. Ruští specialisté našli řešení, které urychlí vývoj bezpečných komplexů.

Projekt tzv. umělého Slunce již nejenom existuje. Tento experimentální pokročilý supravodivý tokamak (EAST), v lednu 2025 dokázal podpořit stabilní provoz vysoce konkurenčního plazmatu po dobu více než 1000 sekund. Po celou tu dobu teplota plazmatu přesáhla 100 milionů stupňů Celsia.

Jako příklad a důkaz čínského inženýrského mistrovství uvádím technický zázrak, který nemá na světě obdoby. Velký most přes zátoku Ťiang-žou (Danyang–Kunshan Grand Bridge) je symbolem propojení moderních technologií s ekonomickým růstem země. Tento kolosální most, měřící 164,8 kilometrů, je oficiálně nejdelším mostem na světě a tvoří klíčovou součást vysokorychlostní železniční trati spojující Peking a Šanghaj. Evropští a čeští projektanti a inženýři by se mohli z přípravy a realizace stavby poučit. Výstavba mostu začala v roce 2006 a byla dokončena v roce 2010, přičemž slavnostní otevření proběhlo o rok později. Projekt si vyžádal investici ve výši 8,5 miliardy dolarů a práci více než 10 000 dělníků, kteří čelili náročným podmínkám při stavbě přes rozsáhlé mokřady, řeky, kanály i městské oblasti.

Posílení sociální vitality

Zpráva vyzývá ke stimulaci vitality celé společnosti a slibuje, že Čína bude pevně realizovat strategii rozšiřování domácí poptávky, posilovat domácí ekonomiku, řídit její expanzi a rozšiřovat mezinárodní spolupráci prostřednictvím dalšího otevírání.

Ke splnění tohoto cíle vydá Čína v roce 2025 celkem 1,3 bilionu jüanů (asi 182 miliard dolarů) ultra-dlouhých speciálních státních dluhopisů. To je o 300 miliard jüanů více než loni. Kromě toho v roce 2025 ústřední vláda vyčlení 735 miliard jüanů na investice.

Za zmínku stojí následující skutečnosti: 1) Od loňského roku Čína plně uplatňuje negativní seznam pro přeshraniční obchod se službami. 2) Čína zahájila zkoušky otevírání telekomunikačních služeb s přidanou hodnotou, biotechnologií a nemocnic zcela vlastněných zahraničními vlastníky. 3) Čína poskytla všem nejméně rozvinutým zemím, s nimiž má diplomatické vztahy, nulové tarify pro 100% tarifní linky.

Prezident Si během zasedání mimo jiné zdůraznil, že provincie Ťiang-su, jedna z čínských ekonomicky nejsilnějších, by měla vést integraci vědecko-technologických a průmyslových inovací, prohlubování reforem a otevírání se na vysoké úrovni úsilí o prosperitu národa.

Závěr

Nejenom dění ve světě, ale i dění v Číně a na třetím zasedání 14. všečínského shromáždění lidových zástupců představuje simultánní hru. Skutečnost, že západní politici a politicky korektní média se zatím nevyrovnala s novými trendy kvůli momentu setrvačnosti, strachu a času a nadále pokračují žít a pracují postaru a tím podporují západní rozdělenou společnost na cestě k iluzi vědění o budoucnosti, politické vedení Číny nabízí konkrétní vize, řešení a odpovědnost za plnění cílů bez ohledu na světové dění. Protože vedení ví, co znamená pozdě bych honit, shromáždění lidových zástupců představuje nejenom simultánní hru, ale současně působí jako maják ukazující cestu k vítězství v komplexní simultánní hře. Souhlasu netřeba.

Autor: Jan Campbell