Jistě jste už někdy slyšeli termín „Země Draka", pokud snad ne rádi vám prozradíme, že se jedná o Čínu a v dnešním pořadu o čínské kultuře si budeme povídat právě o drakovi, který byl po dlouhá staletí symbolem čínské země. Nesmíte si však představit draka jako obludu, co škodí lidem a požírá nevinné panny. V pojetí Číňanů je drak velmi pozitivní bytost a zastupuje pozitivní sílu yang. Na seznamu tříset šedesátidevíti šupinatých tvorů mu patří hned první místo a pokud znáte čínský zvěrokruh, jistě víte, že je též pátým zvířetem tohoto zvěrokruhu. Rokem draka byl rok 2000 a začátek roku 2001, další přijde po dvanácti letech. Číňané vytvořili za dlouhá staletí velmi podrobnou klasifikaci draků. Rozdělují je do tří kategorií, pravým drakům říkají long, ti jsou prý nejmocnější a obývají nebesa, pak jsou to draci bez rohů li, kteří žijí v oceánech a posledními jsou šupinatí draci jiao, ti mají obývat močály a horská doupata. Draci figurují v mnoha čínských pohádkách a pověstech. Mezi nejznámější patří čtyři dračí králové, z nichž každý panoval v jednom moři. Dětem se popisují přepychové podmořské paláce těchto dračích králů a jejich nezměrné bohatství. Dokonce se říká, že pár šťastlivcům se podařilo oženit s dcerami dračích králů a tak získali něco z těch pokladů.

A jak takový drak vlastně vypadá? V Číně může mít drak velmi mnoho podob, většinou je zobrazován jako tvor, který v sobě spojuje hned několik zvířat dohromady, například má tělo hada, břicho žáby, hlavu velblouda či koně, rohy jelena, oči králíka, tlapy tygra a pařáty sokola, jeho tělo je pokryto osmdesátijedna zlatými šupinami. Zajímavé je, že čínští draci nemívají křídla, na některých vyobrazeních můžete vidět jejich náznak, taková malá křidélka, která připomínají rybí ploutvičky. Draci jezdí na dešťových mracích, tudíž křídla nepotřebují. Odedávna sloužili draci čínskému císaři jako ochránci, drak byl též symbolem císaře a symbolem císařovny býval fénix. Všechny předměty, které císař denně používal, byly dekorovány symbolem draka. Sloupy síní císařského paláce byly ovinuty těly velkých draků a paravány kolem trůnu zdobívaly menší dráčci. Císařskému oděvu se říkalo dračí, stejně jako ostatním předmětům, jež císař užíval, například dračí trůn či dračí lůžko. Podle dračích drápů na obřadních oděvech vysokých úředníků se dalo rozpoznat postavení nositele. Na císařově oděvu měl drak pět drápů, princové nosili čtyři a hodnostáři se odívali do rouch se třemi a méně drápy.

Symbol draka je velmi šťastný, a proto byl a je také hojně využíván v lidové tvorbě. Součástí mnoha oslav, svatebních obřadů, maškarních průvodů či otvíracích ceremonií bývá tanec draka. Dračí tělo se zhotoví z látky, papíru a proutí, vytvoří se několik částí – článků, které na bambusových holích nesou mladí muži, všechny části draka jsou osvíceny svíčkami nebo lampiony. Před drakem kráčí muž a mává dlouhou tyčí, na níž je hedvábná krásně dekorovaná koule, jež symbolizuje perlu podle, které drak tančí. Drak se tedy svíjí dle pohybů perly a prochází ulicemi. Lidé mu přinášejí dary, většinou se jedná o mince zabalené do červeného papíru a drak se jim obřadně uklání na znamení díků. Dříve si bohatí lidé rádi zvali tanečníky s drakem do svých domů, za jejich výkon jim zaplatili, ale často se snažili, aby drak rychleji tančil a tak házeli na jeho tělo respektive na těla mužů zapálené prskavky. S drakem je spjat i kalendář zemědělců, v minulosti totiž rolníci věřili, že se o podzimní rovnodennosti drak zahrabe do bahna a v zimě spí pod zemí. Probouzí se druhého dne druhého lunárního měsíce, kdy vystupuje z podzemí na nebesa a jeho pohyb vzhůru vyvolává prý první jarní deště a hromobití. V severní Číně se v tuto dobu začínalo s prací na poli. Probuzení draka tak oznamovalo lidem, že už přichází jaro a že síla přírody je obnovena. Tolik asi k symbolu draka na dalekém východě, tolik odlišnému od evropského pohledu na tohoto mýtického tvora.