V poslední době dochází v Polsku, Česku a dalších východoevropských zemích k nárůstu násilí a povstání organizovaných extrémně-pravicovými silami, což odráží obtížnou situaci evropského multikulturalismu.

Od srpna vládne napětí v českém Šluknově a v Polsku také došlo v posledních měsících k řadě násilných hnutí proti Romům, muslimům a dalším etnickým menšinám, včetně zapalování romských hřbitovů, poškození muslimského centra, psaní nacistických symbolů a tak dále. Obzvláště vážné jsou pravicové tendence v Maďarsku. Útoky extrémně-pravicových sil si zde vyžádaly více než deset obětí. Organizace pro lidská práva uvedla, že se jedná o nejsilnější rasové násilí od druhé světové války.

Ještě více znepokojující jsou úspěchy extrémně-pravicových stran v politice. Pravicová politická strana nejen vstoupila do Evropského parlamentu, ale v Maďarsku se také stala třetí největší stranou a získala rozhodující moc.

Příčinou šíření extrémně-pravicových sil jsou obtíže evropského multikulturalismu. Evropské země od roku 1960 důrazně podporují politiku vzájemného respektu a tolerance. Vzhledem k rozšíření EU a rostoucí imigraci ze severní Afriky, Středního východu a dalších regionů se začaly objevovat některé problémy multikulturalismu. Zejména po finanční krizi se hospodářská situace zhoršuje a nezaměstnanost stoupá, konflikt většiny s minoritními etnickými skupinami se i nadále zintenzivňuje.

Činnost extrémně-pravicových sil vzbuzuje ostražitost evropské společnosti. Nikdo nemůže ignorovat skutečnost, že v mnoha evropských zemích je těžké problémy díky mnoha hospodářským a sociálním problémům vyřešit. Proto budou mít extrémně-pravicové myšlenky větší vliv na obyčejné občany, zejména na skupiny mladých lidí, a mohou se vyvinout do hluboké a trvalé sociální krize. Dosažení uznání kulturní rozmanitosti a integrace různých ras se stává palčivým problémem.