19. listopadu skončil 6. východoasijský summit, který nezměnil svůj směr ani za účasti USA a Ruska. Účastníci summitu dosáhli mnoha dohod. Můžeme říci, že výsledky představují společné přání různých stran, a také jsou oceněním spolupracovního modelu různých východoasijských zemí v uplynulých letech.

Ve srovnání s regionální spoluprácí v ostatních oblastech, začala regionální spolupráce ve východní Asii velmi pozdě, má historii pouhých 20 let, ale rozvíjela se velmi rychle. V současnosti je východní Asie oblast, kde se ekonomika rozvíjí nejrychleji na světě a řadí se také mezi tři nejdůležitější světová ekonomická centra. Série spolupracovních summitů ve východní Asii se také změnila z 10ti zemí ASEANu na 10+1, 10+3 a nynějších 10+8, a stala se strategickým fórem na nejvyšší úrovni, které zasahuje i velké země v regionu.

Můžeme říci, že nárůst vlivu a přitažlivosti východní Asie ve světě souvisí s východoasijským spolupracovním modelem, který členské země vytvářely mnoho let. Charakterem modelu je to, že ASEAN 10+3 považuje za nejdůležitější rozvoj a vzájemné výhody. Letošního summitu se účastnily také dvě velké země USA a Rusko, což ztělesňuje úspěch východoasijského spolupracovního modelu. Obě země také chtějí získat výhody ze spolupráce ve východní Asii. Kromě toho mají USA a Rusko i své cíle. K tomu odborník Su Xiaohui z čínského výzkumného centra pro mezinárodní záležitosti uvedl:

„Rok 2011 je první rok, kdy USA chtějí realizovat svou strategii návratu do Asie. V červenci roku 2009 předložila americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová na Fóru ASEANu svou strategii návratu do Asie. Před svou návštěvou Asie v říjnu roku 2010 všestranně objasnila americkou politiku a strategické cíle. Ekonomický růst asijských zemí přitáhl v době finanční krize také pozornost ruské strany. Rusko zatím nezměnilo svou státní strategii, ale chce rozvíjet vztahy s Asií a více zasahovat do mezinárodních záležitostí, aby rozšiřovalo svůj mezinárodní vliv."