V dnešním pořadu bych vás ráda informovala o několika známých italských restauracích v Beijingu, které jsou naplněny hlubokými rysy Středozemního moře.

Pětihvězdičkový hotel Grand Hyatt na náměstí Nového východu je také zároveň výraznou dominantou beijingské obchodní „tepny" Wang Fujing. V roce 2001 management tohoto hotelu vybral italské jídlo jako specialitu pro restauraci s evropskými jídly. Vedoucí oddělení pro styk s veřejností (PR), paní Chen Yishan, k tomu sdělila:

„Jako mezinárodní pětihvězičkový hotel zcela jistě potřebujeme restauraci s evropskými jídly. Naše restaurace může tedy nabídnout hostům pravé a chutné italské speciality."

Samozřejmě, že v této luxusní restauraci ceny jídel a služeb jsou vysoké, stejně jako v Itálii. Průměrné výdaje na jednoho člověka činí 1000 yuanů.

Restaurace Gisa u západního vchodu do parku Chao Yang, ve východní oblasti Beijingu, je jednou ze skupiny italských restaurací, které byly založeny v tomto městě nejdříve. Majitelka restaurace, Gisa Casarubea, otevřela restauraci, se stejným názvem jako své jméno, na počátku 90. let minulého století. Předtím zastávala funkci učitelky na Beijingské univerzitě zahraničních studií. Uvedla:

„Přijela jsem do Číny v roce 1986. Na Beijingské univerzitě zahraničních studií jsem poznala mnoho dobrých kolegů a studentů."

Při vzpomínkách na svůj tehdejší život Gisa pociťovala vřelost a lásku. Proto, když po několika letech lhůta jejího kontraktu vypršela, nemohla se rozhodnout, zda se vrátí domů, na krásný a malý ostrov Sicílie, nebo zůstane v Beijingu.

„Mimo jakoukoliv pochybnost jsem už Čínu milovala. Tehdy jsem objevila, že v Číně mohu udělat mnoho užitečných věcí. Tato země začala provádět reformy a otevírání se světu a tím vytvořila mnoho nových příležitostí k práci. V této nové situaci došlo v celé zemi k překvapujícím změnám. Mohla jsem se třeba vrátit a pokračovat v práci jako učitelka v Itálii. Ale objevila jsem například, že v tehdejší Číně se nevyskytuje sýr. Tak já a můj manžel jsme se rozhodli, že tady sýr vyrobíme. Rozhodli jsme se také otevřít si v Číně restauraci."

Na začátku navštěvovali tuto restauraci hlavně cizinci, kteří pracují v Beijingu. Některé velké restaurace také objednaly sýr pro svoje potřeby. Postupně k nám začali docházet běžní čínští zákaznici. Hlavní kuchař této restaurace, Stefano Quaquarelli, řekl:

„My především chceme neustále přinášet zákazníkům nové věci. Proto zvláště nudle a chleby vyrábíme ve vlastní režii. Čínští zákazníci mají rádi italské nudle a ryby."

Majitelka restaurace Gisa řekla, že: „Čínští hosté nejprve ochutnávají italské jídlo ze zvědavosti. Když budou jíst čerstvé a chutné jídlo, určitě si ho budou pochvalovat."

Pan Lu Jincheng a jeho manželka, Gu Yu, často navštěvují tuto restauraci. Pan Lu řekl, že před návštěvou restaurace Gisa o evropské jídlo neměl zájem. Teď však má velmi rád několik jídel z této restaurace, např.rajčatový sýr. Jeho manželka má rada zdejší atmosféru a překrásné italské lidové písně. Řekla, že je to místo naplněné radostí.

V 17. století vynalezli Italové zmrzlinu. Na nejrušnější obchodní ulici v Beijingu, Xi Dan, je cukrárna, s názvem Ti Amo, což znamená „mám tě rad," která právě italskou zmrzlinu prodává. Italský majitel této cukrárny, Claudio Franceschelli, řekl, že cílem otevření jeho obchodu jsou nejenom uvažované ekonomické cíle, ale také doufá, je tímto způsobem bude možno propagovat italskou kulturu stravování.

„Chceme v této otevřené zemi, která vítá zahraniční investice, popularizovat pravé italské jídlo."

Čínská ředitelka cukrárny, paní Wang Xiaobei, uvedla, že má důvěru v kvalitu vlastních produktů. Mnoho zákazníků náhodně ochutnalo zdejší zmrzlinu, a pak začalo cukrárnu navštěvovat častěji.