Milí přátelé, drtivá většina Číňanů má určitě ve své paměti strhující příběh o tom, že po smrti mladého muže jménem Liang Shan-bo milenka Zhu Yingtai skočila do jeho rozštěpeného hrobu. Oba milenci se změnili v pár motýlů , který z hrobu letí. Je to závěr pověsti o milencích Liang Shan-boa a Yhu Ying-tai, která je jednou z čtyř nejznámějších čínských lidových pověstí.
Mnoho lidí dalo této pověsti přezdívku „Romeo a Julie" na orientě. Tyto dva milostné příběhy mají stejně tragický konec. Avšak příběh Liang Shan-boa a Zhu Ying-tai vznikl dříve o tisíc let než „Romeo a Julie".
Pověst o milencích Liang Shan-boa a Zhu Ying-tai začala v období dynastie Jin před 1600 lety a hlavně se šířila v provinciích Jiang-su, Zhe-jiang, Shan-dong, He-nan a dalších místech. Po dlouhá léta tento příběh s námětem hájícím vzdělání, vznešenou lásku a nekonečný život hluboce strhoval nesčetné lidi. Tento příběh se také šířil do Koreje, Vietnamu, Barmy, Japonska, Singapuru, Indonésie a dalších zemí. Jeho velký vliv byl opravdu nebývalý mezi čínskými lidových pověstmi. Příběh Liang Shan-boa a Zhu Ying-tai vypráví o tom, že dívka Zhu Ying-tai touží po vzdělání, ale rodiče ji nechtějí pustit z domova. Teprve po té, co je přesvědčí, že bude schopná studium absolvovat v převleku za muže, se smí vydat do školy v městě Hang-zhou. Na cestě do města Han-zhou se seznámila s dalším studentem Liang Shan-boem. Během tři roky trvající výuky se do něho zamilovala. Po ukončení studia se dívka Zhu Ying-tai dříve sama vrátila domů. Po dvou letech Liang Shan-bo navštívil její rodinu a v tu chvíli zjistil , že Zhu Ying-tai je dívkou, která byla v minulosti jen v převleku za muže. Liang Shan-bo si chce vzít ji za ženu. Je smutné, že rodiče Zhu Ying-tai už přislíbili navázat manželství své dcery se synem bohaté rodiny Ma. Po návratu do svého domova Liang Shan-bo onemocněl trvající trudnomyslností a nakonec odešel ze světu. Druhý rok po jeho skonu Zhu Ying-tai na cestě k svatbě požadala, aby se zdržela před hrobem Liang Shan-boa a uctila ho památku. V tu chvíli se blýskalo a hřmělo. Hrob Lian Shan-boa se náraz rozštěpil. Zhu Ying-tai se do něho vrhla bez váhání. Po klidu bouří se duše obou milenců změnily v pár tančicích motýlů.
Pověst Liang Shabn-boa a Zhu Ying-tai při svém šíření se neustále zpracovávala pomocí mnoha uměleckých stylů, jako jsou vyprávění se zpěvem, lidové písně, drama, hudba atd. Tato pověst se stala čínským ústním a nemateriálním kulturním uměním s největším šířením, zároveň zformovala svou rozsáhlou zvláštní kulturu. Tento milostný příběh má hlubokou tradiční čínskou kulturu, folklór, filozofii, historii a další „kulturní geny". Pro vzdělání do školy byla dívka Zhu Ying-tai v převleku za muže, to obráželo kulturní morálku při respektu studia v oblasti jižně od řeky Jang-c´ve starověké Číně. V příběhu „Pár letících motýlů" ukázalo pojetí „nesmrtelné" kultury a života v myšlení lidí na orientě.
V červenci r. 1954 se zesnulý čínský premiér Čou En-jaj zúčastnil ženevské konference, během níž byl promítán čínský film „Liang Shan-bo a Zhu Ying-tai". Později podle této klasické pověsti byl zpracován stejnojmenný houslový koncert, který představuje květ světového umění.
