Pokračujeme ve výkladu 36 strategií. Dnes je to v pořadí šestá strategie, která se po čínsky jmenuje „Shēng dōng jī xī", což v překladu doslovně zní takto: Přetvářka na východu, útok na západě.

Tato strategie nám praví, že o svých záměrech můžeme rozšířit scestné nebo nepravdivé informace. Protivník se pak soustředí na obranu jedné bitevní linie a my zaútočíme na tu, kterou nechal oslabenou. Strategie byla ve staré Číně často aplikována ve vojenských bojích.

V druhém století našeho letopočtu vládl čínské území dynastie Východní Chan. Proti císaři se povstali rolníci, z nichž každý měl na hlavě žlutý šátek jako symbol rebelie. Generál Zhu Xi byl císařem poslán k potlačení vzpoury. Jeho armáda vedla dlouhodobý útok na rebelanty dislokované ve městě Wancheng, ale pořád jej nemohla dobýt. Zhu Xi nakonec měl nápad. Nechal vytvořit hliněný kopec k pozorování situace ve městě. Poté dal šířit informace o úmyslu útoku na jihozápad města a předstírat pohyb svých sil na tutu linii. Rebelanti padl do lsti a soustředili většinu sil na jihozápad města. V tu chvíli však čelili ryhlému a náhlému útoku z severovýchodu města, kde měli síly oslabené. Zhu Xin s elitní jednotkou v počtu několika tisíc vojáků dobyl město bez velké námahy.

Principem této strategie je přimět nepřítele k chybnému závěru či rozhodnutí. A jaké faktory bychom měli brát v úvahu, abychom tuto stategii úspěšně implementovali.

Důležité je rozšířit scestné informace, které přispějí k odpoutání pozornost protivníka od našeho skutečného záměru. Takové informace musejí být přirozené v očích nepřítele a zapůsobí na něho dojem, že budeme opravdu usilovat o ten falešný cíl. Nepřítel se nám pak bude snažit zabránit. V tomto případě budeme mít čas na realizaci skutečného cíle.

Dalším faktorem pro uplatnění této strategie je v neposlední řadě doba, potřebná pro zavedení našeho útoku na skutečný cíl. Nejlépe by bylo to, abychom co nejvíce prodloužili interval od chvíle, kdy si nepřítel uvědomí chybu, až do okamžiku, kdy se přeorientuje na obranu skutečného cílu.

Strategie žádá útočnou stranu o skrytí svého skutečného záměru. Ke klamání nepřítele je někdy potřebné využít sérii podvodných kroků. Tato strategie se široce aplikovala i v moderních válkách. Úspěšný příkladem byla bitva o Normandii, která se odehrála na konci druhé větové války. Spojenci učinili na vyloďoací operaci dvouletou výbornou přípravu. Prováděli složitou a úspěšnou dezinformační kampaň, která měla nepřítele přesvědčit, že se vylodění uskuteční v oblasti Pas-de-Calais. Celé německé vrchní velení dokonce po zahájení výsadku v Normandii myslelo, že bylo to pouze pomocnou operací hlavního úderu na pobřeží Pas-de-Calais. Teprve s rozšiřováním spojenecké invaze v Normandii si Němci uvědomili svůj omyl, ale již zameškali šanci na protiútok, který by mohli zavést použitím dobře vybavených a zkušených strategických záloh.

Tato strategie se dá uplatnit i v každodenním životě, například při výslechu podezřelého. Soudce může hovořit s ním o něčem nesmyslném. V případě eliminované bdělosti podezřelého pak položí podstatnou otázku. Podezřelý není na to psychicky připraven a snadno vyzradí skutečnost.