Ve velmi dávném období čínských dějin, tzv. období Válčících států, vedly proti sobě více než rok válku dvě země. Chan a Wej. Boj byl velmi vleklý a žádná ze stran nevyhrávala. Král dalšího státu, státu Čchin, jenž pozoroval vývoj, nevěděl, jestli má vyslat svá vojska, aby zasáhla. Nevěděl samotný král ani jeho ministři a rádci. Zatímco tedy král váhal, přišel do jeho země moudrý posel Čen Džen. Bezradný král jej požádal o radu. Čen Džen však místo rady vyprávěl zajímavý příběh:
'Před mnoha a mnoha lety byl na lovu chrabrý mladík jménem Bijun. Zatímco se prodíral houštinami, nedaleko od něj bojovali na mýtině dva tygři o mrtvou krávu. Když je Bijen uviděl, okamžitě tasil svůj meč a vydal se do boje s tygry. V tom ale jeho odhodlaný krok zastavil starý lovec, stojící opodál slovy: "Ne, teď ne, vyčkej trpělivě, jen se dívej na ta dvě dychtivá zvířata. Žádný z tygrů se nevzdá. Oba chtějí krávu jen pro sebe. Nebude to dlouho trvat a začnou spolu zápasit o ten kousek masa. Proto ty nemůžeš udělat nic jiného, než pokojně čekat, protože zanedlouho silnější tygr zabije svého slabšího protivníka, ale bude přitom velmi zraněný a teprve potom přijde tvá chvíle. Snadně zabiješ oba a budeš mít i krávu. Protože Bijen poznal, že lovec je velmi moudrý, poodstoupil a přihlížel zostřenému boji." A opravdu se všechno událo tak, jak stařec předpovídal . Když byl slabší tygr zabit a silnější zraněn, mohl lovec lehce zabít oba.'
To je celý příběh, jež posel vyprávěl nerozhodnému králi státu Čchin, co chtěl zasahovat do boje mezi sousedními zeměmi. Tento král, stejně jako mladý lovec Bijen pochopil moudrost a logiku příběhu a vyčkal.
O tom, bylo-li mu to ku prospěchu, příběh už dale nevypráví. Pochází z něj však moudré čínské přísloví: "Když se dva perou, třetí se směje."
