Asi před 2000 lety, staročínský císař dynastie Chan uložil jednomu svému úředníku, aby zrevidoval právní system jeho státu . Jen to ale uslyšeli ostatní úředníci chtěli se připojit a žádali, aby směli tuto práci dělat také. Císař byl ovšem zásadně proti. Nechtěl, aby více lidi zkomplikovalo a zpomalilo celou situaci a proto odbyl dychtivé úředníky příslovím: STAVĚT DUM U KRAJE CESTY.

Jeho význam pochopíte z následujícího příběhu, který je v Číně velmi populární.

Před mnoha a mnoha lety si velmi nerozhodný muž chtěl postavit dům. Začal jej stavět u kraje cesty a když už jej měl téměř dokončený, přišel k němu kolejdoucí. Nelíbilo se mu jak muž dům postavil a řekl mu: "Být tebou nepostavil bych si dům takto čelem k silnici, postavil bych ho tak, aby jeho okna směřovala na východ, sluneční paprsky by totiž mohly probudit nejen tvůj dům, ale i tebe tak časně jak slunce vychází a ty by sis navykl vstávat velmi časně ráno." Nerozhodný stavitel souhlasil a celý, skoro dokončený dům zboural. Těsně před vybudováním domu nového, který směřoval k východu, aby zachytil paprsky probouzejícího se slunce však sklidil kritiku od jiného kolemjdoucího. Následovalo opět přestavování stavby a tak se stalo, že od položení prvního základního kamene uběhly už tři roky a dům stale nestál. Tento příběh se vypráví z generace na generaci a čínské přísloví STAVĚT DUM U KRAJE CESTY se používá jako výstraha před lidmi, kteří jsou nerozhodní.

Tímto příslovím Číňané apelují na nutnost dělat si vše podle svého a nenechat se ovlivňovat cizími názory, spoléhat se, jak se říká jen na vlastní rozum, aby člověk nedopadl jako muž v našem příběhu, který za tři roky nedostavěl kvůli radám kolejdoucích svůj dům.