Více než před 2000 lety v období vlády dynastie Chan, pracoval jako okresní úředník jedné oblasti pan Jing Bin. Jednoho slunečního, letního dne si pozval na návštěvu svého sekretáře, pana Du a velmi uctivě ho pohostil, mimo jiné i vínem. Na severní stěně jeho domu visel krásný červený luk, který se odrážel v poháru vína pana Du. Ten když ho spozoroval se velmi vyděsil, protože si myslel, že má v poháru hada. Svou hrůzu však potlačil, protože nemohl odmítnou pohoštění od svého nadřízeného. Seděl ale jako zařezaný a víno pil se zavřenýma očima. Když přišel zpět domů cítil velmi silnou, leč neurčitou bolest na hrudi a v bříše a nemohl ani jíst ani pít a tak zavolal doktora. Ten sice take na nic konkrétního nepřišel, ale předepsal panu Du léky. Nemocného ale nemohlo vyléčit nic, sténal a chystal se na smrt.
Jednoho se na něj přišelm podívat i jeho nadřízený pan Jing Bin a vyzvěděl na něm příčinu jeho nemoci. Pan Du mu nakonec vyprávěl celý příběh o tom, jak vypil spolu s vínem i jedovatého hada. Okresnímu úředníkovi to bylo divné a tak, když přišel domů o celé záležitosti dlouho přemyšlel, ale nemohl přijít na to, jak se mohl do poháru návštěvy dostat jedovatý had. Najednou ho uhodil do očí odlesk stínu na skleněném nádobí na stole, který pocházel od luku na severní stěně domu. To je ono, zaradoval se a ihned poslal pro pana Du. Když celý utrápený přišel, posadil ho na stejné místo a nabídl mu sklenici vína. "Podívejte se do svého poháru", řekl po chvíli, "co vidíte?" Pan Du se opět zděsil neboť viděl stejného hada. Pan ukázal na hada a pokračoval, že "had ve sklenici není nic jiného, než odraz stínu luku, který visí za vámi na stěně." Když se podíváte zvrchu do poháru, není v něm nic.
Když pan Du uslyšel pravdu, cítil se najednou zdráv jako rybka. Z tohoto moudrého příběhu pochází i dnešní přísloví.
Více či méně nám toto, v Číně velmi používané přísloví může připomínat české KDO SE BOJÍ NESMÍ DO LESA, i když význam není úplně totožný. Číňané toto rčení používají tehdy, chtěji-li popsat někoho, kdo je velmi podezřívavý a obrazně řečeno bojí se i svého vlastního stínu.
