
Jak jsem již předeslala v úvodu, také dnešní rčení by mělo varovat před nesmyslným kopírováním chování. Ale teď k dnešnímu rčení: „Tung-si napodobuje vraštění obočí."
Pro pochopení významu slovní hříčky TUNG-SI NAPODOBUJE VRÁŠTĚNÍ OBOČÍ si poslechněte tento příběh.
V období Jara a Podzimu, asi před 25 stoletími žila ve starobylém státě Jue dívka Si-ši. Byla tak líbezná, že její krásu lidé obdivovali dokonce i tehdy, byla-li nemocná nebo vyšla-li si na procházku nenalíčená. Jednou, když byla na své obchůzce trhu, začalo ji pálčivě bolet na hrudi. Svraštila obočí bolestí a ruce položila na prsa. Lidé jí sice litovali, ale ve skrytu duše si pomysleli, že je jěště krásnější než dřív. Viděla to také velmi ošklivá sousedka krásné Si – dívka Tung-si – která by dala cokoliv za to, aby byla alespoň o trochu hezčí. Ve své hlouposti si myslela, že každý obdivuje dívku Si jen proto, že se mračí a klade si ruce na prsa. Začala tedy napodobovat její chování v naději, že se bude také líbit. Svraštila těsně své obočí a s rukama přitlačenýma na prsa se procházela co nejlíbeznějším krokem. K jejímu rozčarování ji však lidí nechválili, ale co více odháněli jí od sebe. Vypadala totiž jěště ošklivěji než dříve.
Tolik tedy příběh z kterého pochází i přísloví: Ošklivá dívka Tung-si napodobuje krásu vráštěním svého obočí, čímž se stává jěště ošklivější.
Číňané používají toto rčení chtěji-li popsat někoho, kdo napodobuje bezmyšlenkovitě cizí chování, ale výsledek se zákonitě nedostaví. A přitom by stačilo tak málo zvolit výhodnější a hlavně vhodnější cestu. V případě Tung-si, například prosba o radu nebo decentní nalíčení.