
Význam tohoto v Číně hojně používaného lidového rčení pochopíme snáz z následujícícho příběhu.
Před mnoha a mnoha lety jeden úředník státu Ču chtěl své pomocníky odměnit vínem - na společenském obřadu Jarní oběti, tedy modlitbě za úspěšnější start do nového roku - za jejich oddanou a dobrou práci. Problém byl v tom, že pohár vína byl jenom jeden a odměněných mužů několik. Jeden z nich tedy navrhl, aby uspořádali soutěž v kreslení hada. Kdo hada na zemi nakreslí jako první, tomu bude víno patřit. Ostatní souhlasili a tak soutěž začala.
Mezi malujícími muži byl i jeden, který měl svého hada dokončeného velmi brzy. Uchopil tedy sklanici vína a už se chystal ho po právu vypít, když tu si řekl, že když všichni ostatní jěště pilně pracují, mohl by on sám svého hada vylepšit. V levé ruce tedy držel nalitý pohár a pravou začal přikreslovat hadovi nohy. Jěště však předtím, než je dokončil, byl hotov se svým hadem jiný muž a ten chňapnul po sklenici tak rychle, že se až trochu víno vylilo se slovy „kdo to kdy viděl, aby měl had nohy, tvoje kresba není had a tak víno patří mně". A nečekaje na odpověď, víno vypil. Muž, který se za každou cenu chtěl zavděčit a dělal práce víc než bylo třeba, odešel s posměchem.
Z tohoto poučného příběhu pochází i naše dnešní přísloví „Malovat hada a přimalovat mu nohy".
Číňané jej používají chtěji-li ilustrovat, že mnohdy pravda, která zachází příliš daleko je nejen špatná, ale i nesmyslná. Protože podobné přísloví užívají také Angličané, lze jej také přeložit jako „Příliš mnoho vody rozbije mlýn".