Dnešní čínské rčení lze přirovnat k českému „Láska i hory přenáší" a pochází s následujícího příběhu.

Asi před 14-ti sty lety žila v Číně velmi krásná a inteligentní princezna Le Chan se svým milovaným mužem Su Dajanem. Jejich manželství bylo velmi šťastné, ale brzy byla jejich láska ohoržena blížící se válkou se sousední zemi. Když už bylo vojsko nepřátelských států téměř států téměř na hranici, pochopili manželé, že budou muset utéci do exilu. Chytrá princezna však předpokládala, že na začátku války bude v okolí jejich paláce velký zmatek a shon a mohli by se sobě navzájem ztratit, proto tedy vzala krásné bronzové zrcadlo a rozlomila jej na dvě půlky, z nichž jednu daal svému milému a druhou si nechala. Dohodli se, že kdyby náhodou opravdu došlo k tomu, že se navzájem ztratí, sejdou se na trhu, který se každoročně koná v 15. den nového lunárního roku, tedy během svátku lampionů. Na tomto trhu se díky zrcadlu znova potkají.

Jak chytrá princezna řekla, tak se také stalo. Jen co vypukla válka, ztratila kontakt se svým mužem a brzy upadla do zajetí nového ministra, pana Janga, kterému měla dělat družku. Nic jí nepomohl pláč, ani vyhrůžky, svého muže ztratila. Jediné co jí po něm zbylo a co jí s ním spojovalo, byl střep zrcadla, který chovala jako oko v hlavě.

Rok ale rychle utekl a nadešel svátek lampionů a sním i trh, na kterém prodával manžel Su rozbité zrcadlo, ale svou princeznu hledal marně. Když už chtěl s nepořízenou odejít, všiml si sluhy, který měl v ruce druhou polovinu bronzového zrcadla. Pan Su pochopil, že jeho žena nemohla osobně přijít a tak na druhou stranu zrcadla napsal tuto báseň:

„Ztratila ses mi i se svým rozbitým zrcadlem,

bylo to před mnoha a mnoha lety,

ale zrcadlo se vrátilo mi obratem, ale ne ty.

Nemohu už déle hledat tvůj obraz v jeho paprscích,

Vidím totiž jen jakousi siluetu, ale to je měsíc, to ne ty."

Sluha se tedy vrátil s popsaným zrcadlem, které když princezna uviděla rozplakala se a sluha běžel za pánem a vyprávěl mu, co se na trhu stalo, ale když chtěl minist Jang svou paní potrestat, byla už pryč.

Utekla ze svého zajetí a zanedlouho se shledala se svým zákonitým manželem, s kterým žila šťastně až do konce života. Ministr když viděl jak velká je jejich láska, vrátil manželům jejich práva a tak se princezně dostalo nejen ztracené lásky, ale i bohatství a moc.

Tolik tedy příběh a rčení „Rozbité zrcadlo se stane opět kulatým", které Číňané používají v situacích, když se na dlouhou dobu oddělení manžele opět shledají. Lze jej přirovnat k českému přísloví „Láska hory přenáší".