Kdysi dávno v jedné malé vesnici ve starobylé Číně nasešel významný den pro muže, který více než rok stavěl svůj vlastní dům. Jeho práce se definitivně přiblížila ke svému konci a tak muž sezval příbuzné, sousedy a přátelé, aby nový dům jak se patří oslavili. Hosté byli stavbou nadšení a šťastnému muži blahopřáli. „To je ale nádherný dům" říkali, když tu promluvil jeden z přátel, „Ano je to velmi pěkná stavba,a le komín vede přímo z kuchyně do střechy a tak by se mohlo stát, že některá z jisker zapálí tvé došky, myslím, že by si měl komín přestavět, a kromě toho také vidím, že polena na topení dáváš příliš blízko k ohništi, to by také mohlo způsobit požár, mel bys být opatřnější".

Jak to novopečený vlastník domu uslyšel, zakabonil se, ale slovům moudrého hosta nevěnoval moc velkou pozornost, protože si řekl, že na něj žárlí a závidí mu jeho krásný dům a proto také nesmyslně hledá chyby.

Od této události uplynulo několik měsíců, během kterých si muž spokojeně užíval svého příbytku. Ale pak se jednoho dne stalo, že dům vzplanul v plamenech. Seběhli se opět všichni sousedé a známí a s vypoětím sil se jim podařilo dům uhasit.

Majitel byl pomocníkům velmi vděčný a tak opět uspořádal večeři na jejich počest. Když přišli všichni pozvaní, usazoval je kolem velkého stolu a přemýšlel, kdo se o záchranu domu zasloužil nejvíc, aby ho posadil do čela stolu na čestné místo, když tu kdosi zvolal, že přece jen na hostině někdo chybí. Muž se zamyslel, ale nemohl si vzpomenout na koho při zvaní zapomněl. Ale to už byl u něj nejmilejší z jeho přátel, který řekl: „Víš pozval jsi všechny, kdo pomáhali hasit požár" zněla výčitka, „ale zapomněl jsi pozvat někoho, kdo ti už dávno radil abys odstránil jeho možnou příčinu a sice, aby jsi přestavěl komín a nedával polena tak blízko k ohnišťi. Myslím, že právě tenhle člověk by měl sedět v čele dnenší tabule".

Nyní, před časem tak vztahovačný majitel domu poznal svou chybu a tak osobně pro moudrého ráce došel a vyhradil mu čestné místo v čele sváteční tabule.

To je příběh o napravené pýše, z kterého pochází i dnenší rčení: „Přestavět komín a přemístit palivo". Mohli bychom ho přirovnat k českému „dvakrát měř a jednou řež" i když Číňané jej používají jako varování před nebezpečím a říkají, že jeho předcházení je velmi důležité.