Jak už to na světě chodí, lidé následují příklady svých nadřízených, ať už bohů nebo lidí z masa a kostí. Příkladem toho je i historka, která se vypráví v souvislosti s velkou oblibou fialové barvy krále státu Čchin.
Tento panovník velmi miloval nejen nachové oblečení, ale i závěsy, povlečení a koberce. A když lidé neviděli dlouho svého panovníka jinak než ve fialových oděvech, stalo se, že začal najednou celý stát po jeho příkladu šílet po nachových svršcích. Jejich ceny samozřejmě prudce vyletěly nahoru a tak si například lidé kupovali fialové šaty, které byly pětkrát než bílé. Když se to král dozvěděl, zarazil se a a zvolal si svého poradce Chuan Čchana.
„Ty víš, jak milují purpurovou barvu a všechno, co je s ní spojeno. Jsem ale velmi zarmoucen vysokými cenami těchto krásných oděvů. Jako by se můj celý národ zbláznil. Co myslíš, dá se to nějak vyřešit"?
Chuan chvíli přemýšlel a pak radostně odpověděl: „Kdybyste snad Vaše jasnosti přestal nosit fialové oblečení a kdybyste rozhlásil, že se Vám tato barva už vůbec nelíbí, myslím, že by to mělo vliv na lidi a ceny by se vrátily na starou úroveň".
Král poděkoval za radu a přestože byl zarmoucený, že bude muset předstírat nenávist k purpurové, bylo často slyšet na královském dvoře pohoršené zvolání, když se přece jen někdo ve fialových šatech objevil. „Kliď se odtud, copak nevíš, jak je král uražen, vidí-li nachovou barvu"?
A opravdu, za pár týdnů přestaly být fialové svršky módní. Ale kdo ví, jakou barvu si král oblíbí v následujících měsících a tu potom lidé určitě vyzvědnou nade všechno ostatní.
Z tohoto příběhu vzniklo čínské přísloví: „Co dělají lidé nahoře, to druhí dole napodobují".
