Následující příběh si lidé vyprávějí v souvislosti s dalším populárním rčením.

Jednou před mnoha a mnoha lety pěstoval mladý farmář v jižní Číně rýži. Nejprve ji pečlivě vysázel a pootm se chodil každý den na pole dívat, jak se mají k světu jeho malé rýžové rostlinky. Každým dnem se sazenice zvětšovaly, ale mladý farmář si myslel, že přece jkenom rostou pomalu. Netrpělivost v něm narůstala a narůstala, až se nakonec sám sebe začal ptát, zda přece jen neudělal chybu a nešlo-li by růst a kýženou úrodu urychlit.

Jednou v noci se převaloval a dlouho nemohl usnout, protože stále přemýšlel jak jenom rostlinkám rýže pomoci, až nakonec kolem půlnoci dostal nápad. Vyskočil a běžel na pole, sklonil se nad rostlinky a něco nad nimi začal dělat. Jednu po druhé povytahovával ze země asi o půl palce. Šel od rostlinky k rostlince a než svou zdlouhavou práci dokončil, bylo již ráno, a když si s uspokojením narovnával svá bolava záda, tak si pomyslel, jak dobrý nápad v noci uzrál v jeho hlavě.

Protože už nedokázal vše utajit, bežel se za svým otcem svou práci pochlubit. Ten ale jen vyslechl co se stalo a vykřikl „ach ty hloupý synu" a běžel se podívat na začínající zkázu. Nad pole už vyšlo slunce a moudrý stařec uviděl, kterak jeho syn zničil celou příští úrodu svou přílišnou dychtivostí. Rostlinky rýže povytahované o půl palce ze země, jedna po druhé usychaly.

Tolik tedy smutný příběh, z něhož vzniklo čínské lidové rčení. Co znamená, to si již jistě dovedete odvodit z příběhu. Toto lidové rčení v přesném překladu znamená „Pomoci sazenicím růst tak, že je vytahujeme ze země", ale v upraveném významu se používá pro popsání takového chování, které je příliš dychtivé a zapálené pro nějakou věc, čímž ale úplně její výsledek zničí.

Krátce tedy: Zničit výsledek díky nadměrnému nadšení nebo Všeho moc škodí.