Tady je příběh, který se váže k přísloví Láska k draku vévody Je.

Před mnoha a mnoha léty žil v Číně vévoda, který se kmenoval Je a velmi miloval draky. Všichni lidé ve městě znali jeho vášeň a tak je ani nepřekvapilo, když při různých návštěvách viděli jeho dům vyzdobený dračími ornamenty na stěnách, vyřezávanými draky na trámech, sloupech, dveřích a oknech. Také jeho oblečení, ložní prádlo, závěsy a potahy byly vyšívané draky nejrůznějších velikostí a barev.

A nejen to, i hrníčky, podnosy, mísy a vůbec všechno nádobí bylo pomalováno draky.

Jednoho dne se stalo, že skutečný drak, který vše viděl z nebeské výšky se rozhodl milého vévodu navštívit a poděkovat mu za jeho oddanost.

A tak jedné noci při velké bouřce sestoupil z nebes veliký drak. Když dorazil k domu pana vévody, nejprve strčil do okna hlavu a potom se celý vsoukal do hlavního pokoje. Spokojeně se uvelebil a čekal, až se pan vévoda probudí, aby ho mohl pozdravit a poděkovat mu.

Jen co se první sluneční paprsky dotkly země, vévoda se opravdu vzbudil, ale když uviděl draka zešílel hrůzou. Utíkal pryč tak rychle, jak mu jen nohy dovolily. A drak byl velmi smutný, protože poznal, že obdiv pana vévody Je byl falešný.

Z tohoto příběhu pochází i naše dnešní přísloví, které bychom mohli přeložit jako "Láska k draku vévody Je" nebo lépe "Specifická láska k draku vévody Je". Číňané ho používají tehdy, chtěji-li označit věci falešnou, sobeckou, povrchní nebo předstíranou láskou.

Český ekvivalent bychom možná viděli v přísloví Kdo s čím zachází, s tím také schází.

.