„ Nech to parátko na pokoji, dědku ! „ zahřímal na něho lučištník. „ další šíp se ti zabodne rovnou do krku."
Náčelník Ti rychle přehlédl situaci, Hněvivě si hryzl ret, protože viděl, že se toho nedá moc dělat. Zaskočili je naprosto nečekaně.
„ Pospěš si, „ zahučel druhý lotr. „ Buď rád, že vám nesáhneme na život. Jsme počestní lapkové."
„ Počestní lapkové! „ opakoval soudce opovržlivě, když slézal z koně.
„ Přepadnout neozbrojeného muže a ještě s lučištníkem, který tě kryje! Jste leda párek obyčejných zlodějů koní ! „
Chlapík seskočil z koně s překvapivou rychlostí a s mečem v ruce stanul před náčelníkem. Vysunul mohutné čelisti a sykl :
„ Nenechám se od tebe urážet, ty pse jeden úřednická ! „
Tvář soudce Ti potemněla.
„ Podej mi meč ! „ přikázal Chungovi. Habán přiskočil k Chungovu koni, popadl meč, který stařec držel v ruce a hodil ho náčelníkovi.
„ Ať se stane cokoli, starého necháte na pokoji! „
Druhý přikývl a pak náhle zaútočil prudkým výpadem na soudcovu hruď. Ten jej snadno odrazil a sám pak hbitě udělal několik klamavých výpadů, kterými donutil těřce oddychujícího darebu k ústupu.
Jak tak zápolili, náčelník poznal, že jeho soupeř se zřejmě naučil umění přímo v praxi. Byl to muž obrovské síly a ukázalo se, že je i výborný taktik. Náčelník si souboj vychutnával a čekal na vhodnou příležitost, aby protivníka vyřídil.
Ale obyčejný meč nemohl dlouho odolávat kalené čepeli Dešťového draka. Když dareba odrážel prudký výpad, jeho meč se náhle zlomil vedví.
Muž zůstal ohromeně stát, hleděl na pahýl, který mu zůstal v ruce a náčelník Ti se obrátil k druhému.
„ Teď je řada na tobě! „
Lučištník seskočil z koně a náčelník brzy viděl, že je to prvotřídní šermíř. Ale po rychlém sledu výpadů zaútočil na náčelníka kombinací fint a úderů. Dešťový drak svištěl vzduchem jen o vlásek minul mužovo hrdlo.
Náhle k nim dolehl halasný řinkot zbraní. V ohybu cesty se vynořila skupina dvaceti jezdů a rychle muže oklíčila.
