Po více než dvou hodinách uložil Chung na polici poslední hromádku. Soudce Ti se opřel v křesle a z rukávu vyndal skládací vějíř. Energicky se ovíval a řekl se spokojeným úsměvem :

„ Tak vidíš, Chung, teď máme docela jasnou představu o osobnosti zavražděného soudce. Nahlédl jsem do svazku jeho vlastních veršů, jsou psány vlastním stylem, ale co do obsahu, jsou psány dost mělce. Převládají verše milostné a většinou jsou věnované kurtizánám v hlavním městě nebo jinde, kde náčelník Wang působil."

„ Tchang udělal několik nejasných narážek v tom smyslu, že náčelník byl mužem nevalné morálky, Vaše Ctihodnosti, „hlásil Chung soudci. „ Dokonce si k sobě do domu často zval prostitutky a nechával je tam přes noc."

Soudce Ti kýval hlavou. „ V těch brokátových deskách, které jsi mi před chvílí podával, „ řekl, „ jsou samé erotické kresby. Měl i několik poznámkových knih o víně i poznámek o tom, jakým způsobem se připravuje v různých částech císařství a také knihy o vaření. Na druhé straně shromáždil krásnou sbírku starých básnických mistrů – každý svazek s oslíma ušima a vlastnoručními poznámkami a komentáři téměř na každé stránce. A totéž platí o obsažné sbírce buddhismu a taoistickém mysticismu. Také sebrané spisy konfuciánských klasiků jsou panensky nedotčené – tak, jak je koupil ! Všiml jsem si také, že v jeho knihovně je hojně zastoupena věda – má tu většinu běžných prací z oboru lékařství a alchymie a také pár vzácných starých pojednání o hádánkách, slovních hříčkách a mechanických vynálezech. Nápadné je, že tu nejsou knihy o histoii, matematice, ani státní správě."

Soudce otočil křeslo a pokračoval :

„ Z toho usuzuji, že náčelník Wang byl básník s vyvinutým smyslem pro krásu a flizof, hluboce zaujatý mystikou. A zároveň muž smyslný, oddávající se všem pozemským radovánkám – což ale není, myslím, nijak neobvyklá kombinace."

Byl prost ctižádosti, těšilo ho postavení náčelníka okresu, daleko vzdáleného od hlavního města. Byl tu svým pánem a mohl si tu život zařídit po svém. Proto netoužil po povýšení. Mám dojem, že Peng – laj bylo už jeho devátým působištěm, jakožto náčelníka a soudce. Ale byl to velice inteligentní muž zvídavé mysli – odtud jeho záliba v hádánkách, slovních hříčkách a mechanických hračkách. A pro tyhle vlastnosti, včetně jeho dlouholeté praxe, byl docela dobrý náčelník, třebaže se svým povinnostem zvláště horlivě nevěnoval. Na rodinná pouta příliš nedbal, a proto už se po smrti své první a potom i druhé dámy neoženil a spokojil se s pomíjivými známostmi s kurtizánami a prostitutkami."