Soudce prošel chodbou přede dveřmi své pracovny, vstoupil zadním vchodem do soudní síně a stanul na pódiu. Když usedl do velkého křesla za soudcovským stolem, všiml si, že v soudní síni je hlava na hlavě. Lidé z Peng-laj byli zvědaví na nového náčelníka.

Zkontroloval, je-li soudní personál na svých místech. Po stranách soudcovského stolu seděli u nízkých stolků dva písaři a připravovali kameny na roztírání tuše a štětce, jimiž zaznamenávali průběh jednání.

Soudce Ti zaklepal kladívkem a prohlásil zasedání za zahájené. Zkontroloval prezenci a obrátil se k dokumentům. Dal znamení veliteli biřiců. Ten před soudce předvedl dva rolníky. Oba spěšně poklekli, Soudce jim vysvětlil rozhodnutí soudu ve sporu o hranici pozemků. Rolníci pobili čelem o zem na znamení vděčnosti.

Soudce užuž zvedal kladívko, aby zasedání ukončil, když tu předstoupil dobře oblečený muž. Když šel kulhavým krokem k soudcovu stolu, opíraje se o silnou bambusovou hůl, všiml si soudce, že má docela hezkou tvář, černý knírek a pěkně upravenou bradku. Vypadal asi na čtyricet.

Muž s určitými obtížemi poklel a řekl kultivovaný hlasem:

„Tato osoba je rejdař Ku Meng-pin. Hluboce lituje, že musí obtěžovat Vaši Ctihodnost na prvním zasedání, jemuž Vaše Ctihodnost u tohoto soudu předsedá. Přiznávám však, že jsem velice znepokojen dlouhou nepřítomností své manželky paní Ku, rozené Cao, a rád bych soud pořádal, aby zjistil, kde se nachází."

A pobil třikrát hlavou o zem.

Soudce Ti potlačil povzdech. Řekl:

„Pan Ku detailně vylíčí okolnosti, aby mohl soud rozhodnout o dalších krocích."

„Svatba se konala před deseti dny," začal Ku. Třetího dne odešla má mladá žena domů na návštěvu rodičů, jak velí obyčej. Její otec doktor Cao Che-sien bydlí na venkově za západní bránou. Moje žena se vydala na cestu předevčírem, čtrnáctého, a měla se vrátit domů téhož dne odpoledne. Když nepřišla, předpokládal jsem, že se rozhodla prodloužit si pobyt u rodičů o den. Ale když se nevrátila ani včera odpoledne, začal jsem si dělat starosti a poslal jsem svého obchodního správce Kim Sanda k doktoru Caovi, aby se po ní optal. Doktor Cao mu sdělil, že moje žena skutečně opustila otcovský dům čtrnáctého po obědě společně s mladším bratrem Cao Minem. Chlapec se vrátil domů pozdě odpoledne. Řekl otci, že když už byli téměř u silnice, zahlédl na stromě při silnici čapí hnízdo. Zavolal na sestru, aby jela dál, že ji hned dohoní, jen co vybere z hnízda pár vajec. Když ale vylezl na strom, ulomila se pod ním větev, spadl a podvrkl si kotník. Dobelhal se do nejbližšího hospodářství, kde mu nohu ošetřili a poslali ho domů na oslu. Protože ve chvíli, kdy sestru opouštěl, vjížděla už téměr na silnici, domníval se, že jela dál do města."

Ku se na okamžik odmlčel a setřel si pot z čela.

„Na zpáteční cestě do města se můj zaměstnanec dotazoval na vojenské strážnici, která stojí v místě, kde se křižuje venkovská cesta a silnice, co vede do města. Nikdo však neviděl, že by v uvedené době tudy jela na koni samotná žena.

A proto tato osoba, plna obav, že se jeho mladé choti přihodilo něco zlého, nyní uctivě žádá Vaši Ctihodnost, aby po ní bez prodlení zahájila pátrání."

Vyndal z rukávu papír, zdvihl jej nad hlavu a dodal: „Zde předkládám úplný popis mé ženy, šatů, které na sobě, a koně s lysinou, na němž jela."

Velitel biřiců se chopil papíru a předal jej soudci.