Od září 2008 se začala v globálního měřítku šířit finanční krize. Čína vypracovala balíček stimulačních opatření zaměřených na další zvyšování domácí poptávky a na podporu hospodářského růstu. Prosazování těchto opatření umožnilo stabilní a zdravý rozvoj národního hospodářství a mělo tedy velký přínos pro stabilizaci světové ekonomiky. Současně se Čína aktivně podílela na veškerých akcích mezinárodního společenství proti finanční krizi, vystupovala proti obchodnímu ochranářství a tím přispěla k upevnění mezinárodní síly a shody na potlačení protekcionismu. Thajský ministr hospodářství Virachai Virameteekul v rozhovoru pro naše rádio plně ohodnotil aktivní roli Číny při řešení globální finanční krize.
„Domnívám se, že obchodní ochranářství je jednou z nejdůležitějších výzev v oblasti světové ekonomiky. Čínská ekonomika zaujímá velmi důležité postavení ve světě. Zavádí otevřenou obchodní a investiční politiku a pokračuje v rozvoji zahraničních obchodních a investičních styků. Myslím, že to umožní Číně hrát významnou úlohu při obnovení světové ekonomiky."
Během několika desetiletí, kdy došlo k prudkému rozvoji národního hospodářství, musela Čína intenzívně čelit nejrůznějším problémům v oblasti životního prostředí, které se v rozvinutých zemích vyskytovaly v etapách během stoleté historie industrializace. Pokud jde o otázku klimatických změn, která zůstává ve středu pozornosti světa, Čína se jakožto rozvojová země řídí principem „společné, ale odlišné odpovědnosti." 4. června 2007 zveřejnila Národní návrh na řešení klimatických změn, v němž předložila konkrétní cíle šetření energiemi a eliminování emisí. Je to svého druhu první národní návrh v rámci rozvojových zemí. Čínský delegát při úřadu OSN pro ochranu životního prostředí Zhang Ming informoval v červnu 2007 v Nairobi o návrhu čínské vlády a vyzval ke globálnímu společnému úsilí na řešení klimatických změn.
„Mezinárodní společenství by mělo těsně koordinovat a spolupracovat při řešení klimatických změn. Je nutné rozvíjet spolupráci jednak mezi rozvinutými a rozvojovými zeměmi, jednak v rámci rozvojových zemí. Obecně řečeno, výzvám musíme společně čelit za pomocí spolupráce, protože jde o společnou odpovědnost celého lidstva."
S postupným zvětšováním komplexní státní síly začala Čína hrát konstruktivní úlohu v podpoře regionální stability a rozvoje. V íránské jaderné otázce Čína preferuje politické řešení a aktivně rozvíjí svou diplomatickou zprostředkovací aktivitu. V otázce Dárfúru hraje Čína úlohu zvláštního posla, a také poslala ženisty do mírové mise OSN v dané oblasti a poskytla humanitární pomoc. Podle příslušné rezoluce Rady bezpečnosti OSN vyslala Čína koncem loňského roku flotilu do Adenského zálivu a k somálskému pobřeží, kde má eskortovat a chránit obchodní plavidla před pirátskými útoky. 18. dubna letošního roku první čínská flotila úspěšně ukončila misi. Velitel vojenské lodi Haikou pan Hu Weihua informoval, že bezpečnost eskortovaných plavidel byla stoprocentní.
„Poté, co první čínská flotila vplula do Adenského zálivu, už eskortovala 41 skupin s 212 plavidly a úspěšně zachránila tři přepadená plavidla. Zajistila bezpečnost všech eskortovaných plavidel."
Jako velká zodpovědná země hraje Čína významnou roli i při mírových operacích OSN.
