Národnost Miao žije na jihu země, hlavně v jihozápadní provincii Kuej-čou. Čaj je pro tuto národnost mostem lásky. V každé vesnici Miaoů je tzv. čajová kůlna pro mládež, kde se chlapci a dívky baví a navazují známost. O specifickém svátku Miaoů půjdou chlapci ve skupinách k návštěvě čajové kůlny v sousedních vesnicích, zatímco děvčata čekají v kůlně své vesnice na chlapce. Spolu zpívají a tak navazují známost. Mnozí se tak zamilují do sebe a pak uzavřou manželství.

Národnost La-hu žije hlavně v provincii Jün-nan. O své lásce a uzavření manželství rozhodují chlapci a děvčata sami tajně a pak řeknou svým rodičům. Když se to dozví rodiče, strana chlapce donese dary rodičům děvčete. Mezi dáry je čaj, sůl, víno, maso, rýže a dříví na topení. Z toho může chybět cokoli, ale nikoli čaj. La-huové říkají, že bez čaje nelze mluvit o sňatku. Národnost Tung-siang žije v severozápadní provincii Kan-su. Čaj je nepostradatelný také pro obřad zasnoubení. Poté, když se obě strany dohodly na zasnoubení, ženichova strana daruje nevěstinově straně látku na šaty a několik balíčků kvalitního čaje. U národnosti Pao-an, také v provincii Kan-su, daruje ženichová strana nevěstiným rodičům také hlavně čaj. Když se čaj přijme, tak děvče se nesmí zamilovat do jiného chlapce než svého snoubence. U národnosti Jiao v provincii Chu-nan je mezi dáry na zasnoubení i ozdobený tác se solí a čajem. Na táci je totiž ze zabarvených knotů vypleten plastický obraz ptáků symbolizujících štěstí a prázdná místa na obraze jsou vyplněna solí a čajem.. U některých malých národních skupin, např. Wa a Pchu-mi v provincii Jün-nan, když chlapec požádá dívku o ruku, jeho rodiči musejí také darovat mimo jiné čaj a jestliže je odmítnut, tak musejí vzít dáry zpátky. U malé národnosti Te-ang v provincii Jün-nan nechají rodiči chlapce poslat U malé národnosti Te-ang v této provincii je postup ještě složitější. Rodiči chlapce nechají poslat balíček čaje a balíček tabáku dívce a dívka předá balíčky svým rodičům. Jestliže jejich dáry jsou přijaty, tak pošlou druhého dne dohazovače do rodiny dívky se stejnými dary, mezi nimiž je čaj, aby oficiálně zprostředkoval zasnoubení.

Svatba je vrcholem obřadu pro uzavření menželství. Je také prosaknuta vůní čaje. Národnost Še je malá národnostní skupina žijící v jižní provincii Fu-ťien. Jejich předsvatební obřad je velmi zajímavý. V den svatby pošle ženichova strana jednoho muže s nosítky k nevěstiným rodičům pro nevěstu. Nevěstina strana mu nabídne v červeném lakovaném táci pět misek čaje, postavených ve tvaru věže. Tomu se říká „věžovitý čaj". Muž, který přišel pro nevěstu, po skončení rozhovoru ve formě zpěvu uchopí zuby misku čaje postavenou na vrcholu tzv. věže a zároveň vezme do rukou tři misky čaje. Podá všechny čtyři misky čaje nosítkářům k pití a sám vypije poslední misku čaje. Tento obřad naznačuje, že láska je medová jako čaj v čisté vodě.