V den svatby je ve zvyku různých národností to, že ženich nebo lidé ze ženichovy strany půjdou do nevěstiny rodiny pro nevěstu. Pak nevěsta s nimi spolu půjde do rodin budoucího manžele. Uveďme jako příklad národnost Sa-la v severozápadních provinciích Qing-hai a Kan-su. Když průvod s nevěstou prochází vesnicemi, nevěstiny krajanky, které se vdaly dřív do těchto vesnicí, pohostí nevěstu i lidi ze ženichovy strany uvařeným kvalitním čajem. Národnost Qiang v provincii Si-chuan má podobný zvyk.. Když se nevěstin průvod dostane po cestě do nějaké vesnice, vypálí tři rakety. Vesničané se vyhrnou ven se podívat a průvod se zastaví. Příbuzní ze ženichovy i nevěstiny strany v těchto vesnicích nabídnou předem připravený čaj i bonbóny všem lidem průvodu. Po vypití čaje bude průvod pokračovat dále v cestě. Bude muset zastavit a pít čaj v každé vesnici, třebaže půjde přes osm, deset vesnicí. Až nakonec zavítá průvod s nevěstou do ženichovy rodiny. Tímto způsobem se široko daleko vyhlásí tato významná událost, totiž svatba, a zároveň budoucí novomanželé dostanou požehnání. V tom se odráží zvyk masové účasti na svatbách, pozůstatek z prvobytně pospolného řadu.

Když se nevěsta dostane do manželské rodiny, národnost She na jihu provincie Zhe-jiang má ve zvyku tzv. „pítí čaje s vejcem". Ženichova strana vybere dívku, aby nabídla nevěstě sladký čaj s vejcem. Nevěsta smí jen pít čaj a nesmí jíst vejce. Vezme-li i vejce, tak bude považovna za ženu lehkomyslnou a manžel i ostatní lidé by jí opovrhovali. V Číně je zvykem tzv. „škádlení ženicha a nevěsty v jejich ložnici". Uveďme jako příklad národnost Bai v Da-li v jihozápaní provincii Yün-nan. Novomanželé v ložnici musí uctívat hosty čajem. První čajový nálev je hořký. V druhém čajovém nálevu je kromě čajových lístků i cukr a ořechy. Třetí je čaj mlečný. Mezitím začínají hosté škadlit nevěstu a ženicha. Např. dialog ve formě zpěvu. Hosté dávají různé delikátní otázky zpěvem, aby novomanželé odpověděli. Nebo naléhali je, aby rozluštili hadánky či složili básně podle jejich požadavků. Ať otázky, hadánky nebo jiné požadavky zřejmě nejsou normální, nýbrž často uvedou ženicha, zejména nevěstu, do rozpaků. Jestliže hosté nejsou spokojeni s jejich odpovědí , tak odmítají pít jimi nabízený čaj. A nebo jejich odpověď není ta pravá, tak celá jizba propukne ve smích. Od začátku do pozdní noci se nepřetržitě ozývá salva smíchu a jásotu. Podle lidové tradice je čím vřelejší atmosféra v novomanželské ložnici v noci svatby, tím šťastnější bude toto manželství.

Celé svatební obřady skončí až po nevěstině posvatební návštěvě svých rodičů. Podle zvyku národnosti Tong přicházejí chlapci do novomanželského domu den před návratem nevěsty domů Nevěsta schválně se schovává v ložnici. Chlapci všemožně vyvádějí. Udeřují na podlahu nohama, házejí rakety atd. Celý dům je naplněno kouří. Nevěsta nakonec bezradně vychází ven a nalévají jim speciálně připravený čaj. Vypijí tři misky a pak na poděkování vloží do misek tzv. peníze na nákup jehly a niti.