Čaj v sňatkových zvyklostech v Číně býval symbolem ryzosti a pevnosti lásky, štěstí a víc dětí. Číňané ze starých dob se domnívali, že se čajovník pěstuje ze semen a nedá se přesadit, proto je čaj znamením neměnosti lásky. Čaj symbolizuje svěžest a stálost lásky, protože čajovník je zelený ve všech ročních obdobích. Číňané starých dob pokládali podstatu čaje za nejčistější a tak čaj naznačuje, že láska je křísťalově čistá jako led a ryzí jako nefrit. V lidových tradicích byl čaj důležitou součastí ceremonie snoubení, svatby i po svatbě. Jestliže se žena snoubí po druhé, tak se to říká, že pije čaj ze dvou rodin, a bude opovržena veřejností.

V provinciích Ťiang-su a Če-ťiang si rodiči snoubence a snoubenky vymění dary, tedy 12 čajových konvicí a jasmínový čaj zabalený v červeném papíru. To se říká čaj na snoubení. Červená barva znamená v Číně štěstí. Proto dar, zejména darované peníze, jsou vždy zabaleny do červeného papíru. Tento zvyk trvá i dodnes. Na svatbě dostanou ženich a nevěsta nejdřív tzv. čaj ze semen stromu jínanu(ginkgo). Převezmou oběma rukama nabídnuté šálky, pokloní se, lehce se dotknou šálků rty a pak budou šálky odebrány pryč. Přijde další čaj udělaný z lotosových semen nebo čínských datlí. Obřad postupuje stejně jako výše uvedený. Nakonec přijde čaj v pravém slova smyslu. Ženich a nevěsta převezmou čaj oběma rukama, pokloní se, a čaj vypijí. Zde čaj je výrazem přání pevnosti budoucích manželských svazků a víc dětí. Druhý den po svatbě, kdy rodiči navštíví svou dceru v zeťově rodině, musí přinést ženichově matce balíček čajových lístků. V provincii Chu-nan po vykonání svatby vezme ženich do rukou šálek zeleného čaje, podá nevěstě, aby vypila doušku čaje a pak sám vypije také doušku. Tím se končí svatební obřad. Novomanželé vstoupí pak do ložnice. Tento čajový nálev se říká čaj pro spojení polštáří. Druhý den ráno po svatbě musí novomanželé vzít do rukou tác se šálky vonícího čaje a nabídnout je starší generaci rodiny. Rodiči a ostatní příbuzní ze starší generace čaj přijmou a zároveň položí peníze v červeném papírovém obálce na tác jakožto dárek na první setkání s novomanželi po svatbě. V zámožné rodině v provincii Ťiang-su musí ženich v den svatby jít k domě nevěstiny rodiny pro nevěstu. Musí se poklonit po překráčení prahu každých vrat. Po setkání se s nevěstinými rodiči v obývací síni vypijí tři šálky čaje a pak v pokoji tchyně trpělivě čeká na nevěstu. To si říká čaj na otevření vrat.

Je zajímavé, že čaj má spojitost i se zrušením snoubení. V minulosti v provincii Kuej-čou o manželství dětí rozhodovali rodiči. Když snoubenka chce zrušit snoubení, o němž rozhodli rodiči, musí přinést balíček čaje do rodiny snoubence. Po chvílce zdvořilého rozhovoru s rodiči snoubence ponechá čajový balíček na stůl a honem odejde. Tak je snoubení zrušeno. To se říká čaj na zrušení snoubení. Ale jestliže se o tom dozvěděla rodina snoubence předem a snoubenka byla na místě zadržena členy jeho rodiny, tak ženichovi rodiči hned ustrojí svatební pohostinu pro svého syna a tuto dívku. Proto dívka, jestli chce snoubení zrušit, musí na to připravovat v přísném tajemství. Musí předem vyzvědět cestu do rodiny snoubence a zjistit, kdy rodiči snoubence budou doma sami. Dívka, která se odváží vrátit čaj, a to s úspěchem, dostane pochvalné uznání veřejností.