Tibeťané začali pít čaj před více než 1000 let. Pijí hlavně čaj s mléčným tukem. Vaří rozdrcený cíhlový či stlačený čaj ve vodě. Půl hodiny po vření dají filtrovaný čajový nálev, mléčný tuk a trochu soli do 70,80 cm. dlouhého bambusu. Pak je tlučou palicí, aby se tuk plně rozpustil do čaje. Takový čajový nálev je velmi chutný. Tibeťané považují čaj jako symbol štěstí. Hned ráno po vstání pijí čaj. Když někdo odjíždí na cestu, rodinní členové s ním loučí čajem ve znamení šťastné cesty a bezpečného návratu. Půjdete-li k Tibeťanům na návštěvu, hostitelé vám nabídnou čaj. Hostitelka uctivě stojí vedle a nalije vám čaj s tím, aby čajové misky byly stále plné a čajový nálev byl stále teplý. Hosté nesmějí vypít čaj naráz, nýbrž pomalu bez zvuku. Ten, komu zbude v misce jen polovina čaje, musí přestat pít a čekat, až hostitelka mu naplní misku. Mohou se rozloučit s hostiteli jen poté, když vypijí tři misky, což znamená štěstí. Nesmí odejít po pití jen jedné misky. V Tibetu je přísloví, že jedna miska čaje přivede k nenávidění.

Mladí lidé přinášejí s sebou čaj s mléčným tukem, když jdou na výlet nebo na tržiště. Po cestě, když se chlapci líbí nějaká dívka, tak ji pozve na čaj. Při nabízení čaje vezme najednou dívčí čepici pryč. Pak dívka běží za ním pro svou čepici. Tak odběhnou oba od ostatních. Když budou sami, dohodnou se na tom, jestli budou spolu chodit. Souhlasí-li s tím, dojednají na další schůzku, jestliže ne, tak dívka vezme čepici zpátky a rozejdou se. Když se dívce líbí po cestě nějaký kluk, jednají stejně.

Čaj je také životní potřebou Ujgurů v autonomní oblasti Xing-jiangu. Navštívíte-li Ujgury, hostitelka vám nabídne z táci první misku čaje. Od druhé misky čaj hostům nabídne hostitel. Čaj se nalévá pomalu a miska nesmí být naplněna. Když host nechce pít dál, pokryjí misku rukou. Po vypití čaje se modlí stařešina hostitelské rodiny. Teprvé po modlení a po uklízení čajových příborů mohou hosté odejít ze stolu, jinak by byli považováni za nezdvořilí. Ujgurové na severu autonomní oblasti Xing-jiangu pijí čaj s mlékem, aspoň dvakrát denně. K vaření čaje používají většinou hlínené konvice. Ujgurové na jihu Xing-jiangu pijí čaj bez mléka či tzv. voňavý čaj, který se vaří z rozdrceného čajové cíhly, pepře, skořice a zázvoru. K vaření čaje používají měďové, keramické, porcelánové či smaltované konvice s dlouhým krkem.

Národní skupiny Bu-yi v jihozápadní čínské provincii Gui-zhou, Tu-jia ve středočínských provinciích Hu-nan a Hu-bei, Dong v provinciích Gui-zhou, Hu-nan a v Zhuangské autonomní oblasti Guang-xi pijí čaj Da-you, který se dělá takto: smažit sójové boby, pražená kukuřiční zrna, uvařenou lepkavou ryži a sezám dohromady, pak přidát do nich pražené čajové lístky, čínskou cibuli, zázvor, sůl a vodu. Až voda vře, odstraní se usazenina z nálevu, který se pak pije.

Národnost Hui žije v severozápadních provinciích i v jiných částech Číny. Huiové jsou většinou vyznavači islámu. Pijí tzv.čaj osmi pokladů, do nichž kromě čajových lístků dávají i sušené Le-či, dračí oko, meruňky, hrozinky a další.

Národní skupina Bu-lang v jihozápadní čínské provincii Yün-nan pije kyselý čaj. Bu-langové nechají pražený čerstvé čajové lístky kvasit, pak dají kvašený čaj do bambusu, těsně jej uzavřou a zakopají jej do země. Bude hotový k pití za měsíc.