V dnešním příspěvku Vám budeme vyprávět legendu a dvě pohádky o čaji. Lu Yü se narodil v roce 733 a zemřel v roce 804. Napsal Knihu o čaji, která pojednává o charakteristických rysech čaje, jeho produkčních oblastech, čajovém náčiní a způsobu zpracování a pití čaje a jiných zajímavostech. Jeho dílo je první monografií o čaji v Číně i na světě vůbec. LuYü byl odborníkem v rozeznávání kvality vody pro přípravu čaje. V roce 766 ho pozval guvernér Li na čaj u města Yang-čou, u řeky Jang-c´. Guvernér Li nařídil vojáku, aby nabral vodu uprostřed řeky, která prý je obzvlášť dobrá pro přípravu čaje. Za chvílku přinesl voják láhev vody. Pan Lu Yü ochutnal jen doušek vody a zjistil, že to není ono. Šel sám s lahví na břeh a vylil polovinu vody. Znovu ochutnal zbývající vodu a řekl, „to je ono." Voják ze strachu pak pověděl pravdu. Tohoto dne se na řece valily prudké vlny. Loďka se cestou zpátky u břehu prudce rozhoupala a voda nabraná uprostřed řeky, vytekla do poloviny z láhve. Vojákovi se nechtělo znovu do středu řeky a tak naplnil láhev vodou u břehu. Tak se stalo, že voda v horní části láhve vlastně není vodou, kterou guvernér chtěl. Lu Yüově schopnosti rozeznat kvalitu vody se guvernér velmi obdivoval.
O čaji jsou také pohádky. V letech 206. př.n.l.– 8 našeho letopočtu prý žil guvernér Mao Yi. Hnusile se mu korupce mandarínů, proto zanechal svou vysokou funkci a odešel spolu s matkou do hor. Jednoho dne přišli ke kopci, kde velmi přijemně vonělo. Zjistili, že nedaleko u rybníka roste 18 bílých pivoněk. Bylo tam krásně jako v pohádce. Rozhodli se tam usadit. Zanedlouho matka onemocněla. Lékaři nevěděli poradit. Syna to velmi mrzelo. V tu chvíli se mu zdal sen o starci, který mu řekl, že matku může vyléčit kapří polévkou s nově utrženými čajovými lístky. Poté co se probudil, pomyslel si, že je to určitě rada od nadpřírozené bytosti. Ulovit kapra nebyl problém, ale kde v zimě sehnat čerstvě utržené čajové lístky? V tu chvíli se osmnáct pivoněk najednou proměnilo v osmnáct čajovníků. Syn utrhl čerstvé čajové lístky a ušušil je na slunci. Div divoucí! Ty bílé plsnaté čajové lístky vypadaly tak hezky jako pivoňkové květy. Kapří polévka s čajem opravdu uzdravila jeho matku. Od té doby se čaj nesoucí jméno „bílé pivoňky" těší oblibě Číňanů.
Nechutná vám jasmínový čaj? O tomto čaji je také pohádka. Dávno žil v Pekingu obchodník s čajem, který se jmenoval Chen. Jednou pozval na čaj mistra, který dobře znal kvalitu čaje. Dal se pít spolu mistrem čaj, který mu věnovala dívka z jihu a dosud jej neochutnal. Nalil vodu na čaj do mísky. Když nadzvedl víčko, ze začátku to zavonělo, ale pak uviděl ve vycházejících párách krásnou dívku s jasmínovými květy v rukou. Za chvilku dívka zmizela a viděl před sebou jen páru. Divil se. Mistr mu řekl: „Nedivte se. To je čaj jedinečné kvality, čaj na poděkování za pomoc." Jeho slova připomněla panu Chenovi událost, když před třemi lety pomohl v hotelu v jižní Číně dívce, která neměla peníze na pohřeb svého zesnulého otce. Teď se zase ubytoval v tomto hotelu. Majitel hotelu mu předal balíček čaje a řekl, že je od oné dívky, které tehdy pomohl. On a mistr však nerozuměli, proč ta dívka v párách měla v ruce jasmínové květy. Při ochutnávání čaje najednou přišel na to, že tím asi čajová víla naznačila, že jasmínové květy je možné dát do čaje. Rok poté začal prodávat čaj s jasmínovými květy. Měl mimořádný úspěch. Od této doby vznikl nový druh čaje, jasmínový.
