Čína má dlouhou historii. Stopy prvního člověka na čínském území sahají asi do nejstaršího paleolitu, konkrétně do 1 miliónu 700 tisíc let před naším letopočtem. To je doloženo zkamenělinami dvou zubů a vykopávkami 17 kamenných nástrojů objevených v provincii Yün-nanu v roce 1965. Od 21. stol.př.n.l. přešla Čína od prvobytné společnosti do společenské formace otrokářské. Od roku 221 př.n.l, kdy byl v Číně založen první sjednocený stát, až do roku 1840 trvala feudální společnost. Od roku 1840, kdy vypukla opiová válka, začaly novodobé dějiny, jejichž podstatou je buržoazní demokratická revoluce s hlavním úkolem boje proti imperialismu a feudalismu. Až v roce 1949, kdy byla vyhlášena Čínská lidová republika (ČLR), se čínský lid pod vedením komunistické strany postavil na vlastní nohy a začala nová kapitola čínských dějin.

Čína byla prvním jednotným mnohonárodním státem na světě. Jádrem obyvatelstva byli Chanové, vlastní Číňané, kteří byli snášenliví k cizím národnostem v různých dobách a v dlouhém historickém procesu se spojovali s nimi v pevný celek. Jiné národnosti, když si podmanily čínské území, vždy přijaly civilizovanější kulturu Chanů a nakonec se staly členem velké čínské rodiny. Kdyby Chanové nebyli jádrem národa, tak by nebylo řeči o jednotném státním útvaru. Přesvědčivým příkladem byli Mongolové. Svými nájezdy se ve 13. stol. dostali až do dnešního Maďarska, ale stejně tam nezůstali a vrátili se na tehdejší čínské území.

Čína je jedním ze čtyř nejstarších center světové civilizace. Její civilizace se na rozdíl od jiných třech center nerozpadla a vyvíjela se nepřetržitě až dodnes. To je ve skutečnosti ojedinělý historický a kulturní jev v dějinách lidstva.

Feudální společnost v Číně trvala moc dlouho, tedy dva tisíce let. Od první císařské dynastie Qin (221–206 př.n.l.) procházela devíti dynastiemi. Měla skvělou historii, ale nakonec pro svou zaostalost a uzavření se před světem se stala obětí imperialistické agrese. Feudalismus také zanechal hlubokou stopu v myšlení čínského lidu a má neblahý vliv až dodneška.

V období Jara a podzimu (770-476 př.n.l.) a Válčících států (475-221 př.n.l.) došlo k rozkvětu ideových škol, jako byl konfucianismus, taoismus a další. Za vlády císaře Chan Wu-diho (140-87 př.n.l.) byl konfucianismus ustanoven oficiální doktrínou vládnoucí třídy, což trvalo až do začátku 20. století.

Od pravěku až dodnes vytvořili Číňané svou moudrostí a pilí skvělou a svébytnou civilizaci a kulturu, která se stala nedílnou součástí světové civilizace a kultury. V dlouhém vývojovém procesu v různých obdobích a prostorech se objevily nespočetné slavné osobnosti a vznikly nespočetné zajímavé příběhy, v nichž se odráží vlastenecká tradice, filozofické myšlení, etika, morálka a moudrost čínského národa. Došlo také k mnoha významným událostem, které měly rozhodující význam na celý vývoj Číny. V našem seriálu jsme pro vás vybrali příběhy, které jsou podle nás zajímavé a srozumitelné. Na počátku budeme vyprávět o mýtech a pověstech v období před dynastií Shang (16.-11. stol.př.n.l.), kdy ještě nebyly písemné doklady. Z doby Shang se dochovaly nejstarší písemné materiály, napsané na želvích krunýřích, a příběhy, o nichž budeme vyprávět, jsou už doložený historickými fakty.