Podle pověsti, čínské písmo vytvořil Chang jie. Byl to prý vysoce postavený úředník u vládce Huang Diho. V té době vysoce postavený úředník stejně jako prostí lidé neměl žádné výsady. Šlo jen o dělbu práce. Chang Jie dostal za úkol starat se o dobytek a obilí pro kmen. Tento úkol zvládl dobře. Později se zvýšoval stav dobytka i množství obilovin. Tato množství se neustále měnila a on si je nemohl zapamatovat. Tak si začal dělat uzly na provaze. Když přibyl jeden kus, udělal na provaze jeden nový uzel. Když ubyl jeden kus, rozvázal jeden uzel. Udělat uzel nebylo těžké, ale rozvázat jej už nebylo tak snadné. Vymyslel proto další způsob. Udělal na provaze smyčku a navlékal škeble na smyčku. Když něco přibývalo, navlékl na ni jednu škebli a naopak vzal jednu škebli pryč.Této metody používal několik let.

Vládce Huang Di byl spokojen s jeho prací. Dal mu ještě víc úkolů. Nařídil mu, aby si pamatoval počet obětních obřadů a přírozený pohyb členů kmene i rozděloval ulovená zvířata, atd. Tolik věcí najednou! Jak si zapamatovat všechna ta čísla! Jednoho dne, když se zúčastnil lovecké výpravy, přišel na křižovatku. Několik starců se začalo hádat o tom, kam mají jít. Jeden trval na tom, že je třeba jít na sever, kde podle něho byli jeleni, druhý chtěl jít na západ, kde prý byli tygři. Chang Jie se jich ptal, podle čeho tak soudí. Podle jejich stop, odpověděli. Najednou mu bleskl hlavou nápad: Když podle stopy je možno poznat různá zvířata, proč nemohu označit různé předměty, o které se mám starat, různými značkami. S radostí se vrátil domů a vymyslel podle tvaru různých věcí různé značky. Od této doby byly všechny věci pod jeho správou v dobrém pořadku. Dostal pochvalu od vládce, který nařídil, aby vytvořil znaky i pro řeky, hory, živočíchy a jiné věci a naučil je i ostatní. Tak se zrodilo čínské obrázkové písmo. Ale kam ty znaky napsat? To byl další problém, který musel řešit tvůrce čínského písma Chang Jie. Náhodou někdo chytil želvu a přišel k němu, aby vytvořil znak pro ni. Chang Jie si uvědomil, že na želvím krunýři jsou čtverečky. Podle toho vytvořil pro ni znak a vryl jej do čtverečku. Želva pak zmizela v řece. Za tři roky někdo jiný náhodou objevil tuto želvu a ukázal Chang Jieovi, že ten znak zůstal na krunýři nesmazán. Pro tuto výhodu nařídil všem, kteří vyloví želvy, aby mu dali jejich krunýře. Začal vrývat znaky na želví krunýře. Provlékl přes krunýře šňůru. Odtud asi pocházely nápisy na želvím krunýři z pozdější dynastie Shang, objevené na začátku minulého století.

Za to, že vytvořil písmo, získal Chang Jie od vládce velké ocenění a hlubokou úctu od členů kmene. Začal být domýšlivým a vytvářel znaky ledabyle.

Když se to vládce dozvěděl, rozzlobil se na něho. Zavolal stařešinu, aby pomohl Chang Jieovi napravit nedostatky. Stařec měl na vousech 120 uzlů, což znamenalo, že je mu 120 let. Šel ke tvůřci písma, který stařešinu velmi respektoval. Stařec se ho ptal: „Proč znaky‚ kůň, osel a mezek', které jsi vytvořil, mají vesměs čtyři nohy, ale skot má jen jeden ocásek, zatímco znak „ryba" má čtyři nohy? Nynější znak „těžký", který podle obrazu má znamenat vzdálenost tisíc kilometrů, se podle mne lépe hodí ke znaku „ven"' a nynější znak „ven", který se skládá z dvojí hory, má být naopak znakem pro „těžký". Proč? Nerozumím tomu." Jak Chang Jie jeho slova slyšel, hned si uvědomil, že udělal mnoho chyb z nedbalosti. Ale tyto znaky se už rozšířily po kmenech a nedalo se to opravit. Zastyděl se a hluboce toho litoval. Od této doby začal být skromný a vytvářet znaky pečlivě.