Dynastie Xia trvala asi 400 let. Poslední její vládce krutě utlačoval prostý lid a otroky a sám vedl marnotratný život. V 16. století př.n.l. byl svržen a byla založena dynastie Shang. Řemeslná výroba za dynastie Shang byla velmi rozvinutá. Zejména bronzové výrobky měly vysokou uměleckou úroveň. Známá bronzová čtyřnohá varná nádoba, která je 133 cm vysoká, 110 cm dlouhá, 78 cm široká a 875 kg těžká, je dosud největším bronzovým výrobkem, vykopaným na světě. Nápisy na želvích krunýřích byly další významnou vykopávkou z dynastie Shang. Patří k nejstaršímu čitelnému písmu v Číně. Tento objev má velký význam pro studium starověku Číny.

Dynastie Shang trvala asi 500 let. Její poslední vládce se jmenoval Zhou纣. Žil prostopášně. Nechal vybudovat velký rybník s alkoholickým nápojem a na stromech kolem něho viselo uzené maso. Tomu se říkalo masové lesy. Vybral pro sebe stovku krásných žen z celé země. Ti, kdož se snažili ho odradit od hýřivého života, byli zabiti. Jeho tresty byly velmi kruté, jako např. vypalování znaků na obličeji, useknutí nosu a noh nebo spoutání člověka žhavým měděný sloupem. Jeho krutovláda urychlila zánik dynastie Shang. V této době za západě zesílil kmen Zhou. Jeho náčelník, pozdější vládce dynastie Zhou, Wu Wang rozpoutal asi v roce 1046 válku proti krutovládci. Měl jen 45000 vojáků, zatímco krutovládce měl 170 000 vojáků, kteří však svého pana nenáviděli a nechtěli za něj bojovat. Nakonec byl krutovládce poražen a upálil se na svém dvoře. Tak byla založena dynastie Zhou, také otrokářská.

Vládce Wu Wang žil v centrální oblasti území. K upevnění své vlády přidělil půdu i s obyvatelí mimo centrální území svým přibuzným. Měl 15 bratrů a dalších 40 rodinných příslušníků a také zasloužilé úředníky. Ti na přiděleném území založily státy, které by měly zajistit bezpečnost centrálního území dynastie. Na začátku dynastie Zhou bylo založeno 71 udělných států, mezi nimiž větší byly státy Wei , Lu, Qi, Jin, Yan a Song. Panovníci těchto států měli ve sféře své působnosti politickou a hospodářskou moc i kontrolu nad armádou. Tyto státy musely pravidelně odvádět daň vládci dynastie Zhou, vyslat vojenské jednotky k obraně vládce v případě nutnosti a posílat lidi na robotu pro vládcův dvor. Panovníci udělných států zase přidělovalisvou půdu i s obyvateli svým vlastním příbuzným a úředníkům.

Za dynastie Zhou byl zaveden dědičný systém, podle něhož korunu panovníka měl zdědit nejstarší syn a ostatní synové mohli jen dostat přidělenou půdu a založit udělný stát. Šlechta a prostí občané, kteří mohli bydlet v hlavních městech centrálního státu a států údělných a v okolí, byli vlastně vládnoucí třídou. Otroci tam nesměli bydlet. Dynastie Zhou měla dokonalý státní systém, včetně politické a administrativní organizace, armády, rituálních předpisů a trestního zákonníka. Rituál sloužil k zachovávání veřejného pořadku a k urovnávání sporů uvnitř vládnoucí třídy, zatímco tresty sloužily výhradně k potlačování lidu. Proto se rituál netýkal otroků a trestu nepodléhali šlechtici a vysoce postavení úředníci.

V počátečním a středním období dynastie Zhou se hospodářství rychle rozvíjelo, lidé žili v klidu a teritorium se rozšířovalo. Postupně se zostřovaly rozpory uvnitřní vládnoucí kliky. V roce 841 př.n.l se vzbouřili prostí občané, včetně řemeslníků, obchodníků a nižší vrstvy lidových mas, i část otrokářů. Poslední vládce žil v přepychu, chamtivě vykořisťoval lidi a kromě toho si přivlastnil bohatství šlechty, což přivedlo dynastii západního Zhou k zániku.