Jak jsme minule řekli, po smrti You Wang se hlavní město dynastie Zhou přestěhovalo ze západu na východ. Od této doby se této dynastii říkalo východní Zhou. Bylo to historické období, kdy došlo k zániku otrokářské společnosti a k počátkům feudální společnosti. Období dynastie východního Zhou se časově přiblížně kryje s obdobím Jara a podzimu (770-476 př.n.l.) a obdobím Válčících států (475-221 př.n.l.).
V období Jara a podzimu se dynastie Zhou dále oslabovala. Ve skutečnosti ztratila kontrolu nad údělnými státy, a naopak dřívější údělné státy se osamostatňovaly. Ignorovaly rozkaz centrální vlády, ba přestaly odevzdávat i daně. Vládcův dvůr neměl ani peníze na pohřební obřady. Vládce dynastie východní Zhou zůstal jen jako společným vládcem údělných států nominálním. Na počátku dynastie Zhou existovalo více než 170 malých států, mezi nimiž nejsilnějšími byly státy Qi, Jin, Chu a Qin. Ty bojovaly mezi sebou o půdu, obyvatele a hegemonii.
Prvním hegemonem údělných států se stal panovník státu Qi. V roce 685 př.n.l. nastoupil Qi Huan Gong k moci ve státu Qi. Jeho velkovezírem se stal mudrc Guan Zhonga, který byl jeho pravou rukou a vypracoval řadu dobrých politických směrnic.
Především rozdělil stát na 21 oblastí. Šest z nich se zaměřovalo hlavně na řemeslnou výrobu a obchodní činnost a bylo osvobozeno od roboty a vojenských povinností. Obyvatelé ostatních 15 oblastí se věnovali zemědělství a vojenskému cvičení a v případě války měli odejít na frontu. Stát vybíral naturální daně podle kvality půdy, tím se změnil dřívější systém, podle něhož rolníci museli konat robotu pro velké otrokáře předtím, než pracovali na svém poli. Díky nové politice se zvýšila jejich iniciativa k zemědělské práci. Stát Qi se nacházel u moře. Velkovezír využil těchto výhodných geologických podmínek k rozvoji rybářství a výrobě soli. Osvobodil příslušné výrobce od daní ve vývozu ryby a soli. Intenzivněji rozvíjel výrobu železa. Těmito opatřeními se naplnila státní pokladnice. Stát začal razit mince a vykonávat kontrolu nad oběžnými prostředky. Vycvičil 30 000 elitních vojáků. Díky těmto novým politickým směrnicím se upevnila politická a vojenská moc státu a ekonomika se rozvíjela rychle. Qi se stal jedním z nejsilnějších a hospodářsky nejrozvinutějších států. Byl položen materiální základ pro boj o hegemonii.
V roce 681 př.n.l. chtěl panovník státu Qi svolat schůzi údělných států, aby se stal hegemonem. Velkovezír Guan Zhong řekl: „Státy Chu, Qin a Jin jsou silnější než my. Proč se nedostaly na vedoucí postavení mezi údělnými státy a neustále mezi sebou válčí. To, proto, že neumějí využívat nominální autority vládce dynastie Zhou." Navrhl, aby panovník státu Qi vyzval údělné státy k tomu, aby respektovaly vládce východní Zhou jako společného vládce a spojily se k boji proti invazi cizích etnik. Jeho návrh byl přijat. Tehdy stát Song měl po občanské válce nového panovníka, který jestě nedostal uznání jiných údělných států. Panovník státu Qi požádal společného vládce, tj. vládce východního Zhou, o svolání shromáždění údělných států, na kterém by bylo potvrzeno postavení panovníka státu Song a kde by byl zvolen hegemon všech údělných států. Společný vládce měl velkou radost z toho, že silný stát Qi ho respektuje a hned jeho plán schválil.
