Yan Ying byl vysoce postaveným hodnostářem za vlády třech, za sebou následujících panovníků státu Qi v 6. století př.n.l.. Byl velmi poctivý a bezúhonný. Žil skromně. Kladl vždy na první místo zájmy prostých občanů. Qi Jing-gong poslední z těchto tří panovníků státu Qi, ho hluboce respektoval. Jednou přišel k němu na návštěvu. Když viděl, že má velmi jednoduché jídlo, hned mu poslal obiloviny a zlato. Yan Ying se zuby nechty bránil přijmout tyto dáry a řekl: „Mám daleko lepší potravu než prostí občané, kteří nemají k jídlu ani pořadnou zeleninu. Nemám zvláštní zásluhy ani schopnosti, tak proč mám žít přepychově?". Panovník Qi byl jeho slovy velmi dojat.

Panovník státu Qi viděl, že jeho domek je příliš starý a chtěl pro něj nechat postavit nový dům. Ale Yan Ying ho odradil slovy: „Můj domek je blízko tržiště, kam se snadno dostanu. K čemu je mi nový dům?"

Stát Qi postihlo sucho. Panovník zvýšil daně a nařídil občanům, aby obětovali bohu a prosili ho o déště. Yan Ying se postavil proti. Zastával názor, že je třeba překonat sucho lidskými silami, nikoli pomocí boží. Na jeho návrh osvobodil panovník občany od daní a rozdal postiženým obilí ze státních sýpek. Vyzval je, aby vyhloubili studny k obdělávání půdy. Díky společnému úsilí překonala země sucho.

Tehdy byl jižní stát Chu velmi silný. Panovník státu Qi tam poslal Yan Yinga jako posla k navázání přátelských styků. Panovník státu Chu věděl, že Yan Ying je známým hodnostářem ve státě Qi a že je postavou neobyčejně malý. Chtěl pohrdnout státem Qi tím, že jeho vyslance poníží. Dal proto uzavřít bránu městských hradeb a ve zdi vedle prorazit malý otvor, aby Yan Ying vlezl tímto otvorem do města jako pes. Yan Ying se zeptal: „Jedině ve psím státě je nezbytné vlezt do psí boudy dírou. Není snad váš stát státem psů?" Panovník státu Chu netušil, že se ostří jeho postranního úmyslu se obrátí proti němu. Nedalo se nic dělat než oficiálně pozvat vyslance státu Qi do města městskou bránou.

Když se s ním sešel, hrubě se ho ptal: „Jak to, že stát Qi poslal tebe jako vyslance. Cožpak nemáte v zemi jiné inteligentnější lidi?" Yan Ying zdvořile odpověděl: „Naší praxí je poslat schopného a ušlechtilého člověka do velkorysého státu a neschopného a bezvýznamného úředníka do pošetilého a drsného státu. Náš panovník považuje mne za bezvýznamného člověka, proto mne posílá k vám". Jeho slova uvrhla panovníka státu Chu do rozpaků, ale stejně se nesmířil se svým nezdarem.

V tu chvíli šel kolem jeden zločinec eskortovaný vojáky. Panovník státu Chu se schválně ptal: Kdo to je? Co spáchal? Ministr odpověděl, že zločinec pochází ze státu Qi a je zloděj. Panovník se obrátil na Yan Yinga slovy: Cožpak vy, obyvatelé státu Qi, máte ve zvyku krást? Yan Ying s klidem odpověděl: „Neslyšel jste o následující skutečnosti: Mandarínky, které rostly na jihu řeky Huai He淮河, jsou velké, sladké a velmi chutné, ale plody stejné odrůdy citrónovníku, které se přesadily na severu řeky Huai He, jsou malé a trpké. To je podmíněno prostředím, tj. kvalitou půdy, vody a podnebím. Z toho vyplývá, že obyvatelé našeho státu, když žijí ve vlastní zemi, netropí nic nepřístojného, ale jak se dostanou do státu Chu, začnou se chovat neslušně a tropí neplechu jako např. tento zloděj. Je to stejné jako v případě mandarínek". Panovník sám upadl do jámy, kterou vykopal Yan Yingovi. Nezbývalo mu než ho uctivě pohostit. Yan Ying svou výřečností srazil hřebínek státu Chu a velmi dobře splnil své poslání.