V roce 681 př.n.l svolal Qi Huan Gong, panovník státu Qi, ve jménu vládce dynastie východního Zhou shromáždění vladařů údělných států. Z více než 10 pozvaných panovníků přišli jen čtyři. Přesto se setkání konalo a byl zvolen panovník státu Qi jako hegemon svazu údělných států. Na shůzi byla přečtena společná dohoda, podle níž všechny údělné státy byly povinny respektovat vládce dynastie vychodního Zhou jako vládce společného, podporovat slabé státy a společně bojovat proti invazím cizích národů. Dohoda stanovila, že ten, kdo poruší dohodu, stane se za trest terčem společného útoku všech ostatních států.

Panovník státu Qi současně požádal ostatní účastníky, aby mu pomohli v útokuna ty státy, jejichž panovníci nepřišli na schůzi, což bylo považováno za odpor proti rozkazu společného vládce. Kromě panovníka státu Song s tím souhlasili všichni účastníci tohoto starověkého summitu. Panovník Song se nechtěl podřídit taktovce státu Qi a hned tohoto večera odjel bez rozloučení. To vyvolalo hněv panovníka státu Qi, který ho chtěl pronásledovat. Ale jeho velkovezír Guan Zhong mu v tom zabránil a poradil, aby zaútočil nejdřív na bližší stát Lu, protože jeho panovník nepřišel na ssvolané shromáždění.

Tváří v tvář vojenské síle státu Qi, slabší stát Lu nemohl udělat nic jiného než se omluvit. Současně okamžitě slíbil, že přijede na ceremoniál a připojí se ke svazu údělných států, ale za podmínky, že se jednotky státu Qi stáhnou. Na jeho žádost se vojáci státu Qi stáhli na své území. Když přišel panovník státu Lu do státu Qi, všude stáli po zuby ozbrojení vojáci. Obě nohy se mu podlamovaly hrůzou. Na znamení své věrnosti a členství ve svazu údělných států museli si všichni vládcové zainteresovaných států projít k tomu určeným rituálem a namázat si rty byčí krvi.

Právě ve chvíli, kdy oba panovníci přistoupili k tomuto obřadu a zdvedali ruce ke svým rtům, vezír státu Lu uchopil rukavici panovníka státu Qi s mečí v ruce a vymohl na něm, aby vrátil státu Lu okupované území, protože svaz údělných států byl podle společné dohody povinen podpořit slabé státy. Za takové nebezpečné situace panovník Qi slíbil, že jeho žádosti vyhoví. Poté vezír státu Lu stáhl svou meč a oba panovníci dokončili ceremoniál. Pak panovník státu Qi opravdu vrátil státu Lu jeho území. Díky tomu, že dodržel slib, jeho autorita se zvýšila. Jiné údělné státy se z vlastní iniciativy zapojili do svazu a respektovaly ho jako hegemona. Jižní stát Chu byl silným, hospodářsky rozvinutým státem. Začal rozšiřovat své území směrem na sever. Spolkl několik malých států, a dokonce zaútočil na stát Zheng Panovník Qi k tomu nemohl nečinně přihlížet. Pod jeho velením přišly vojenské jednotky sedmi údělných států v roce 656 př.n.l. ke hranicím státu Chu a donutily jej ke spojenectví se s nimi a zastavení útoku na sever.

V letech 685-643 př.n..l. zlikvidoval panovník státu Qi postupně více než 30 malých údělných států. Jakožto hegemon svazu údělných států svolal shromáždění panovníků celkem devětkrát a donutil řadu údělných států, aby se podřídili jeho autoritě. Jako hegemon svazu údělných států na druhé straně pomáhal slabším státům v boji proti cizím kočovníkům. Přispěl tím do určité míry k ochraně kultury a civilizace v tehdejší Číně. Spojil údělné státy ve svaz, tím se zmenšil počet válek mezi nimi a zajistil pokojný rozvoj společnosti a klidný život lidu. Na schůzi svazu údělných států, která se konala v dnešní provincii He-nan v roce 651 př.n l. a které se zúčastnil i zástupce společného vládce dynastie východního Zhou, bylo oficiálně uznáno hegemonistické postavení panovníka státu Qi.

Po jeho smrti postupně oslabovala moc státu Qi a na místo hegemona svazu údělných států nastoupil panovník státu Song.