Liu Bang zvítězil nad Xiang Yüem a stal se císařem dynastie Han. Pocházel z rolnické rodiny a neměl pořadné vzdělání. Neměl rád inteligenci a byly mu odporné veškeré zdvořilé formule a řád pro chování. Zrušil všechen ceremoniál dynastie Qin. Bez určitého řádu byl nepořadek při jednání u císaře. Jeho podřízení neměli většinou dobré vzdělání a chovali se hrubě. Proto ráno, kdy se scházeli u císaře k diskusi o různých záležitostech, často křičeli na sebe a hádali se mezi sebou.
Po založení dynastie Han se diskutovalo o velikosti zásluh hodnostářů v boji proti Xiang Yüovi a podle toho by bylo určeno hodnostní zařazení. V diskusi každý myslil, že má největší zásluhu a má dostat nejvyšší hodnost. Hádali se mezi sebou. Diskuse potrvala rok a nedospěla k žádnému závěru. Císaře Liu Banga vyjádřil názor, že Xiao He má největší zásluhu a má být mu udělen titul markýze. Vojenští velitelé s tím nesouhlásili. Křičeli na císaře: „Co Xiao He ve válce prokázal? Vždyť my jsme bojovali s nepřáteli na život a na smrt bez ohledu na svůj život. Území vydobyli jsme my. A co dělal on? Zůstal v týlu, pracoval jen s jazykem a štětcem. Proč mu přičtete největší zásluhu?" Když Liu Bang uviděl, že se k jeho rozhodnutí chovají tak neslušně a vzpurně, hněv mu vzplanul. Také zvýšil svůj hlas a ptal se jich: „Znáte, jak probíhá lov?" „Jak by ne!", odpověděli. „Tak, znáte lovecké psy při lovu?" „Ovšem!", všichni se chechtali tomuto jednoduchému dotazu. Liu Bang pokračoval: „Při lovu běželi psi vpřed a honili zvířata a lovec za nimi jen dával povel. Vy jste jako lovečtí psi bojovali na frontě a zahubili nepřátele, ale Xiao He je lovec, který vám dával povel. Což můžete mu být rovni?" Najednou se z jeho slov probral a přišli na to, že císař porovnal je se psy. Nastal velký chaos v sále. Z rozčílení jedni nadávali, druzí kříčeli jakoby ho na nože bral, jiní sekali do sloupů meči. Takový chaos nemohl snést ani Liu Bang, který byl beztak neformální člověk, a chtěl nějak udělat pořadek.
Konfucián Su Sun-tong, který jako ostatní intelekutálové nikdy neměl přízeň u císaře, řekl mu, že je nutno udělat pořadek při ranní audienci a jednání u císaře za pomoci nového ceremoniálu, který by mohl vypracovat s jinými konfuciány. Liu Bang přijal jeho návrh, ale za podmínky, že nový ceremoniál nebude komplikován. Pan Su pracoval na tom v Konfuciově rodné zemi spolu s dalšími třiceti konfuciány a vypracoval soubor pravidel pro obřad na císařském dvoře. Pak nařídil 100 lidem, aby trénovali podle toho. Pozval císaři, aby se podíval na jejich předvedení. Když se císař přesvědčil o jeho snadném ovládání, rozhodl jej provést v život od 1. října roku 200 př.n.l.
Tohoto dne, časně ráno, všichni mandarínové nosili předepsané barevné hedvábné šaty a pláště a čekali na frontě ve dvou řadách podle úřednického zařazení před císařským palácem, kde vlaly vlájky různých barev a stáli zdatní strážníci se zbraněmi v rukou. Vzápětí zazněl povel, aby všichni vstoupili do paláce. Po vstupu do síně stáli ve dvou řadách, vojenští velitelé na západní straně a civilní hodnostáři na straně východní. Císař Liu Bang seděl vysoko uprostřed podia v trůnu. Měl na sobě zlatě lesklé tzv. dračí roucho. Vypadal důstojně a majestatně. Všichni klekli na zemi před císařem a pak dostali od něho číši alkoholu. Vyzvedli ji před čelo, poděkovali za alkohol, volali slávu císaři a jej vypili. Pak začali jednat o státních záležitostech. Liu Bang z této ceremonie pocítil svou vznešenost a nedotknutelnou autoritu. Od této doby byli hodnostáři ukázněni a netroufali si řádit u císaře. Nový ceremoniál v podstatě zdědily všechny následující dynastie v Číně.