Vážení posluchači, v předcházejících pořadech jsme s vámi hovořili na téma kořenů novodobého systému vzdělávání v Číně a dostali jsme se až k výkladu o vzdělávání základním. Potěšily nás takové ohlasy, jako nám zaslal pan Marián nebo posluchač, který se podepsal jako pan Jestřáb. Proto bychom dnes chtěli v našem pořadu dále pokračovat a seznámit vás s dalšími zajímavostmi z historie čínského vzdělávání.
Dalším, v pořadí vyšším stupněm, o kterém se zpravidla v takovýchto souvislostech mluví, bývá vzdělávání na úrovni střední školy. Zajímalo by vás, jak takové vzdělávání probíhalo v Číně na sklonku císařství ? Ano ?
Pak se spolu s vámi dnes můžeme zamyslet nad tímto obdobím a jeho středních školách, připomenout si některá další fakta, než která například napověděl film Poslední císař...
Úroveň středních škol v Číně v období na sklonku posledního císařství měly tzv. akademie, které poskytovaly původně vzdělání pro nevelké skupiny studentů. Tito studenti se v prostřední odlehlé přírody mohli věnovat prostému životu a kultivaci vznešených myšlenek. Nacházíme řadu dokladů o akademiích, jejichž výskyt byl dobře popsán například již v 16. – 17. století, ale některé z nich doznaly rozvoje teprve ve století devatenáctém. Byl to, pochopitelně, jiný způsob vzdělávání, než jaký hlásal váš významný pedagog Komenský zhruba ve stejné době. Zejména tyto akademie vycházely z našich domácích tradic a neměly náboženský akcent.
V jednotlivých provinciích počty těchto škol zřejmě dosahovaly až několika set. Později se přeměnily v přípravné školy pro státní zkoušky. To zároveň znamenalo také nové vytváření těchto škol v městských aglomeracích. V odborné pedagogické literatuře můžeme najít příklady značného postupného nárůstu akademií v některých čínských provinciích i v několika set letém období. Některé z těchto akademií byly založeny jako soukromé instituce. Většina z nich však měla oficiální podporu a byla podrobována úřednímu dozoru. Existovaly nadace k jejich financování, ale tyto školy žily i z přímých finančních prostředků, poskytovaných jednotlivými úředníky a statkářskou džentry. Džentry v císařské Číně byla společenská struktura, která se vytvořila za dynastie Sung a ve svých základních obrysech zůstala zachována až do 20. století. Šlo o rodiny z vyšších kruhů. Džentry nebyla pouhá feudální šlechta. Čínskou džentry lze pochopit ve dvojím smyslu, a to v ekonomickém a politickém (ve spojení nejen s držením půdy, ale i s držením titulů). V zemědělském společenství zahrnovala džentry velké vlastníky půdy. Byla to místní vládnoucí třída, která dohlížela na užívání půdy. Šlo o takové osoby, které složily státní zkoušky a obdržely akademický titul, popřípadě titul získaly koupí nebo prostřednictvím doporučení.
Kromě toho, že byly zřizovány školy typicky čínské, byly navíc zřizovány školy misionářské, které zakládali v naší zemi v tomto období cizinci. Studium v misionářských školách trvalo 8 let. Tyto školy nemůžeme přesně přiřadit ke vzdělávání sekundárnímu, protože do nich patřil i předcházející vzdělávací stupeň.
V prvních pěti letech se na těchto školách vyučovalo v čínštině, v dalších letech to bylo v jazyce misionářů.
V misionářských školách trval školní rok celkem 10 měsíců. Podle dochovaných pramenů je možno dokladovat i takové detaily, že v zimě zde výuka probíhala od 7 do 12 hodin, v odpoledních hodinách od půl 2. do 6. hodiny a dále od půl 7. do půl osmé. V létě výuka probíhala od půl šesté do sedmé, dále od 8 do 12 hodin a v odpoledních hodinách od 2 do půl sedmé. Dochovaly se rovněž informace o obsahu výuky v některých ročnících misionářských škol.
Patrně nejstarším odborným vzděláváním v Číně bylo vzdělávání pro potřeby průmyslu v 60. létech 19. století. Tehdy, v období dynastie Pozdní Čching, bylo hlavním obsahem odborného vzdělávání:
- studium západní technologie
- výcvik praktických dovedností určitého oboru.
Na severu Číny se tehdy vyskytovaly železniční školy. Tyto školy byly čtyřleté. Věk studentů se pohyboval v rozmezí 16 až 24 let a učiteli v nich byli Číňané. ¨
Tolik pro dnešek o edukačním prostředí, které bezprostředně předcházely vzniku novodobého čínského středního školství.
Vážení posluchači, a to je konec dnešního pořadu o vývoji edukace v Číně. Očekáváme vaše ohlasy, připomínky a reakce, které nám můžete zasílat na obvyklou poštovní adresu nebo e-mailem, popřípadě přímo poznamenat na webových stránkách.
