V současné době mnoho žen žijících ve městech neumí již ručně plést, šít, ani dělat výšivky. Je možno tradiční ženská umělecká řemesla kombinovat s moderní kulturou? Tato otázka se stala čerstvým tématem městského života.

Historie ženského uměleckého řemesla začala před 18 tisíci lety. Archeologové objevili kostěnou jehlu z období pozdního neolitu v beijingském předměstí Zhou Kou Dian. To je dokladem, že již tehdy ženy uměly šít kožené šaty a stany. Přeslice stará přes 6000 let, která byla vykopána ve vesnici Ban Po v provincii Shan Xi, symbolizovala oficiální výrobu hlavního materiálu, potřebného pro ženská umělecká řemesla - niti. Odborníci se domnívají, že tehdejší nit však nejenom sloužila k šití kožených, ale také k šití bavlněných šatů.

V současné době Svátek dvou sedmiček je nazýván „Čínským svátkem miláčků." Ale v dávných dobách to skutečně byl svátek dívek. O tomto svátku se mladé ženy shromažďovaly a modlily se, aby měly dovedné ruce.

Tehdy v jihočínském městě Su Zhou dívky ve věku 6 a 7 let následovaly matku v různých uměleckých řemeslech, zvláště pak ve výšivkách. Některé bohaté rodiny navíc angažovaly zkušenou švadlenu jako učitelku pro své dcery. Když se dcery provdaly, tato umělecká řemesla byla jejich nejlepším věnem. Zručná žena mohla tak získat větší obdiv od budoucího manžela a tchyně.

Gong Lingyan je studentkou ve čtvrtém ročníku Šanghajské pedagogické univerzity. Také ona je jednou z malého počtu svých vrstevnic, které umí ručně plést. Začala se učit plést již od třetího ročníku. Tehdy univerzita otevřela zvláštní kurz tohoto typu pro studentky. Na začátku všechny zúčastněné studentky měly dojem, že je to příliš obtížné! Připadaly si poněkud neohrabaně. Ale vyučující je podporovala a dávala jim se zápalem instruktáž. Postupně se tak prohloubil jejich zájem a sebedůvěra. Po kurzu dívky rády pokračovaly v nácviku i na koleji.

V současné době už Gong Lingyan může plést hezké rukavičky a čepice. Darovala také svá vlastní dílka kamarádům a příbuzným. Zároveň se prohloubily její vztahy s matkou a obě získaly i více témat ke společným rozhovorům. Matka jí pak často učila některým praktickým pletacím dovednostem. Gong Linyan doufá, že za pomoci matky bude moci brzy uplést svetr.

V San Lin, v šanghajském obvodu Pu Dong, od období dynastie Ming, byla populární výšivka a vzniklo pro ni mnoho dílen. Postupně však byly uzavřeny. V jedné z těchto dílen se švadleny učily vyšívat již od dětství. Jedna 90 letá žena ještě dokáže vyrobit krásné dílo. V současné době zde opět vznikla, tentokrát již moderní, dílna na výšivky.

V zájmu popularizování tohoto tradičního řemesla některé základní a střední školy v tomto obvodu experimentálně otevřely kroužky vyšívání. Ředitel jedné ze středních škol, pan San Lin, velice podporuje tuto zájmovou činnost. Podle jeho názoru již v mateřské škole je třeba obohatit kurikulum o lidová a tradiční řemesla. Na středních a vysokých školách by pak bylo vhodné zahájit přednášky o lidovém umění. Současně společnost také otevírá krátkodobé kurzy řemeslných dovedností. V Japonsku a v evropských státech to už bylo zařazeno do vládního plánu podpory. Jak pan ředitel uvedl, doufá, že dnešní moderní dívky budou moci osobně poznat krásy a zajímavosti ženských uměleckých řemesel.