|
Druhý den časně ráno, ještě než jsem se dočkala pana Klasse, již jsem poznala jeho kolegy. Na klidné uličce jeden kočár projížděl opačným směrem, koně byli velmi pěkně hnědí, jejich čtyři podkovy byly na slunci zářivě bílé. Otěže v ruce kočího daly signál a zkušený kůň okamžitě porozuměl jeho záměru, který začal vykonávat.
Prošla jsem kostely a několika starými uličkami a dostala jsem se až do místa, kde se soustřeďují kočáry. Všechny kočáry vyrážejí od tohoto malého náměstí v jihozápadním koutě města Bruggy. Toto klidné místo je vhodné pro odpočinek koní. Nedaleko od tohoto náměstí se nachází park jménem Minnewater (je velkou vzácností, že ve starém evropském městě je tak obrovské jezero a park).
Po obou stranách uličky jsou rozkvetlé stromy. Mnoho stromů už změnilo barvu díky sezóně. Na náměstí před malým jezírkem, které je ve skutečnosti místem, kde koně pijí vodu, je bronzová socha koňské hlavy. Za bazénem je třípatrová budova se strukturou z červených cihel ve flanderském stylu. Takové budovy můžete najít skoro všude v oblasti od Nizozemska až po belgické Flandry.
Znovu jsem se setkala s panem Klassem. Působil však poněkud odlišným dojmem, na rozdíl od včerejšího ležérního řidiče taxíku. Byl nyní skoro jiným člověkem: Měl černou vlněnou čepici, polovina jeho obličeje byla ukryta ve stínu, na bílé košili se vyjímala jeho kravata, vypadal velmi tajemně.
Nejpozoruhodnější však bylo, že měl na sobě standardní oblečení kočího - plášť, aby tak mohl čelit odlišnému počasí. Před projížďkami ve městě vždy opatrně okartáčuje koně a dá jim vodu (ve skutečnosti je to komunikační proces, který on a koně mají rádi)...
Má mocný hlas a mluví dvěma - třemi jazyky. Zná mnoho příběhů o svém městě, což je základní kvalifikace každého kočího. Pan Klass v tom není výjimkou. Má již 15 let pracovních zkušeností. Od počátku své kariéry nepřetržitě seznamuje návštěvníky s tímto městem.
Pruggy znamená most, který je vybudován velmi důkladně, protože již od středověku byl kanál plný života, ačkoliv v Bruselu bylo velmi pusto. Proto nesčetné mosty se staly nezbytnými součástmi tohoto města.
Zastavil kočár na jednom mostě, který se podobal těm jihočínským a v Evropě není takových mostů mnoho. Pod mosty procházel říční kanál, po kterém pomalu proplouvala loďka, z níž se na mě přátelsky usmívali tři lidé. „Místní obyvatelé o víkendu často tráví svůj čas na lodi a jejich domky stojí u vody." Ukázal prstem na domky se zahradami poblíže říčního kanálu. |
